Say Goodbye and don´t cry

13. května 2012 v 10:11 | Marky
Čili volal nám děda a chtěl mě slyšet. Vůbec jsem nevěděla, jestli se na něj můžu smát nebo mám chmuřit. Ale vtipkovala jsem a on se smál, tak snad dobrý. Prej ,,omg omg....." jako reakce na jeho strašně moc změněnej hlas.
,,Koukej se uzdravit, jo?"
,,Koukám, ale nějak to nejde. Ale až se příště uvidíme, pustím si ten záznam z tvého koncertu včera."
,,No vidíš, o nic jsi nepřišel."
,,....myslíš, že tě ještě......že se ještě někdy uvidíme?...?"
,,Jasně." (ale v duchu ,,ježiš co mi to děláš, dědo...")
,,Tak dobře, já ti věřim."...♥♥

Pak jsem dostala, jako od všech tady, upozornění, abych se tam nezranila. A nakonec jsme se překvapivě rozloučili, děda říkal ale takový věci, který zněly jinak než obvykle. Jeho ,,Měj se hezky...." znělo jako ,,Přeju ti hezkej život." a ,,Zatím ahoj." jako ,,Goodbye." Ale ne,......já vim, že takhle nesmím myslet. Jen je to občas těžký. ♥ Věřím, to zas jo. A on věří mně.
Nó.....radši půjdu zase na hodinu někam běhat než odjedu. :´) ♥♥
But now we´re saying goodbye, goodbye, goodbye ♥ Aneb Ryan forever. :´) ♥♥ Pá.....live a good life! ♥

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama