Le sobota

24. března 2012 v 21:01 | Marky
Budík na sedmou, dobrý. Oficiální vstávačka v devět, v deset jsme na místě a vyrážíme. Přes 50 lidí, znám z nich 12. Po cestě mám za úkol občas běžet napřed a lopatkou zahrabat ,,poklad" pod zem a píchnout tam značku. Překvapila mě krása trasy a jak to bylo krátké. Pozorujeme letadla, letí nad námi asi 20 metrů. :)
Je to sice nuda jak prase, ale tak co chci.....přemýšlím celou cestu. Protože každý se má s kým bavit a já ne, poslouchám a porovnávám. :´) ♥ Pak mi dojde, jaký veřejný ztrapnění to je - z 50 lidí jich jde 10 s párty čepičkou na hlavě, má umělohmotné brýle z knírem a je ověnčeno konfetami. Mezi nimi já. xD Lidé koukají jak vyvoraný krysy. :D
Končí se v hospodě, ale konec je to jen pro nás s mámou. A jak dosednu, dojde mi, jak moc jsem unavená. Ale chce se mi tam z toho brečet, nějak mě to tam deptá a tak si beru klíče a vyrážím pěšky o 2 vesnice dál domů. Baví mě chodit po hlavní, v uších něco pěknýho a slunce praží. A auta mě objíždí a koukají jak na ET. x) xD
Došla jsem domů, podívala se na obzor a naběhlo mi ,,PŘICHÁZÍM V MÍRU....PŘICHÁZÍM Z OBZORU." ♥ Je to strašně blízko mi přijde. :´) ♥♥
Urputně cvičím na saxofon...a chce se mi z toho řvát. Učitel mě ale varoval, že jeho kamarád z konzervatoře když to hrál, naštval se a rozlomil klarinet vejpůl. :D To já naštěstí ne. xD ♥ Saxofonem bych nikdy netřískla. ♥♥Jdu nahoru a zvoní mi mobil, ozve se vyděšená a málem brečící máma. ,,Kde si?! Co se ti stalo, co je s ttebou, kde si?!!!!" A já nechápu ,,Mamí? Klídek, jsem řpece doma, poslalas mě pěšky. Hrála jsem, proto jsem tě neslyšela volat." ,,Já myslela, že tě někdo přejel, že jsi někam zapadla nebo tě někdo unesl!!" a zní fakt jakože se rozsype.
Pak si všimnu, že mi 8krát volala. Ale to ona mi měla jít o 2 minuty později v patách a ne o půl hodiny později stát na silnici a zděšeně mi volat. :P ♥ Když přišla, málem mě umačkala ,,Miláčkuuuu! Bože můj,tady jsi! Já tě mám tak ráda, já se o tebe tak bála, poď sem..." no já myslela, že z ní pojdu. ♥
Le zápas....ani jednou jsem nevkročila do hřiště. Trenér akorát v šatně, když jsme to těsně projely...nebo ony? No to je jedno, zařval ,,Holky....zklamaly jste mě, ale tak někdy je holt sra*ka. " Nastupuju poté do auta a než otevřu dveře, zařvu opravdu hodně nahlas ,,Nebreč ty krávo!" a dosednu. V Tuch. se stavujem pro bratra na soutěži. :) Už nevím jak dál, a tak kravím, stoupnu si doprostřed hlavní silnice, zavolám na tátu, aby se díval a zařvu ,,NEW YOOOORK!" - rozevřu si svetr, pod nímž mám šaty z NY. xD Za ten výgeb, kterej táta chytl a musel se uprostřed silnice zastavit, mi to stálo. x´D ♥♥ Bratr se ke mně řítí jako tsunami a volá ,,Jsem dvacátej z padesátiiiii tyvolee Ufíííkuuu!" A mně nezbývá, než sdílet jeho radost. ♥ :)

Vystupoval na tuhle písničku, docela ji tady jedu.....co taky už jinýho. x) ♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama