Březen 2012

I will be

18. března 2012 v 22:06 | Marky
Je to jako když se vám chce plakat, ale musíte se usmát....
Je to jako když chcete odepsat, ale neuděláte to, protože tomu druhému by to doslovně nedalo spát...x)
Je to jako když najdete 100% textem výsižný song a zapomenete na to, že je smutný.....vy máte radost z jeho poznání.

Jsem příliš sama sebou než abych dokázala neplakat. Kdybych byla kdokoli jiný jakkoli mně podobný, asi bych nepalakala. Jenže já jsem já, žiju tady pro někoho a když se o něj bojím, přestože mu věřím, když mi chybí,......není to snad tak strašně nelidské se rozplakat....? ♥♥ Ale jinak...už s náznakem úsměvu. :´) ♥


Psát sem celý text písničky je zbytečné, stejně většina lidí bude rozumět této snadné angličtině. :) ♥

♥♥ Díky ♥♥

Důvěra až za hrob ♥♥

18. března 2012 v 18:58 | Marky
Když jsme přijeli, přišel za mnou kocour. Lehnul si mi na postel, já ho tak hladila, usnul. A najednou koukám JAK usnul. ♥♥ To mě strašně dojalo. ♥ Ještě když přišla máma ,,Vidíš jak se u tebe cítí bezpečně a jak ti věří? To je úžasný..." ♥♥

N
No comment....♥♥♥

Tak nějak žiju

18. března 2012 v 17:32 | Marky
Přesně jak jsem čekala. Vstávalo se brzo, já nemohla bolestí usnout. Pak jsem většinu věcí odnosila, jelo se domů. Tam opět, většina větší se musela vyložit, zimní boty umýt, uklidit, roztřídit tašky....:P Ráno jsem vstala a bylo mi nějak....divně. Nemohla jsem zpívat, bolí mě v krku, že skoro nemluvim. Ale to nebylo ono....bylo to vědomí, že něco je jinak. Když jsem jela kolem Shi autem a hráli I don´t believe You, tak jsem se otočila k oknu a stekly mi asi 3 slzy.....ne úplně smutku. ♥ Jen jsem si nerozumně představila, že tohle by nebyly dva týdny, ale napořád. ♥ Ále doma dobrý, pak se jelo na kola. Sluníčko, hudba, pohoda jazz, nic zvláštního. :´) ♥ Po příjezdu jsem si řekla ,,Pojdˇse naučit tu písničku. Zkus to." a dala jsem si to, čemu se mezi hudebníky říká hudební diktát. Že něco slyšíte v televizi, kdekoli, a jen podle sluchu to zahrajete i s akordy. :) A líbí se mi to...ale je to nějak moc dojemný. x´) ♥♥
Pak jsem si postavila trampolínu. Skáču, najednou je mi jak malému dítěti, lehnu si na záda, rozplácnu se, 6 stěn okolo mě, průhled na nebe a strašná tíha. Ze sousední zahrady zní zvonkohra a já si přijdu jak malé dítě v ohrádce. x) ♥ A když se tam tak stočím do klubíčka, táta to nevydrží a vyleze ven zjistit, jestli nejsem zraněná. x) ♥
Skáču teda dál, načež se zvedne vítr, který mě ve výskoku hoído metr dozadu, přistání na tyči. xD U sousedů vítr převrátil železnou houpací sedačku, prší...ale mně je to jedno. :) ♥ :´) Skáču si tam odhodlaně dál a dojímá mě to. ♥♥ Spíš co ne.....ale musím se držet....už takhle mě tak bolej oči, že pláč by mi asi nepomohl. :P x) ♥

The flood of my thoughts

17. března 2012 v 12:21 | Marky
Tak jsem po přesné hodině běhu doma. :) x) ♥♥
Ráno jsem se učila, pak šla potichu hrát a zpívat, pak jsem si uklidila všechny šuplíky a výběěěěh! x) ♥ Jen co jsem uběhla asi kilometr, bylo mi jasné, že tohle bude boj. Protože je tam opravdu vedro, celá trasa je po přímém slunci a já měla dlouhé rukávy i nohavice. :D :P Ale hrozně mě to bavilo. Sice jsem za polovinou myslela, že už vážně aspoň na chvíli zastavím, ale nestalo se. To bych si neodpustila. Málem to se mnou seklo.....docela to i bolelo, ale říkám si ,,Vzdám se pro ostatní čehokoli...ale kvůli sobě nikdy!" přece bych se kvůli vyčerpání a bolesti nevzdala možnosti hodiny běhu v kuse?! :´) ♥
Je to sooooo gooood, ikdyž je mi....už mi ani vtipně není. Je mi prostě jako když vylezu z kolotoče, jenže pořád. Akorát nedovolím, abych spadla. A navíc jsem měla ještě větší motivaci, která přetrvává - máma mi chtěla běh kvůli bolesti v krku zakázat, že prej večer nebudu moct mluvit ani zpívat....pche....se uvidí! :D ♥
Kolem jednoho týpka, kterej sedí u plynový stanice na židli a čte si před ní noviny, jsem běžela 4krát...už se ani nedivil. xD Pak tam bylo asi 9 důchodců, 4 intelektuálové, 8 kolistů a 3 děti. :) Musím říct, že se mi potvrdil citát
♥ KDYŽ TI BUDE NEJHŮŘ, OTOČ SE ČELEM KE SLUNCI A VŠECHNY STÍNY PADNOU ZA TEBE ♥
Protože jsem se v půlce cesty otočila po směru svitu slunce, pořád nikde ani mráček, jasno.....ale já už byla tak pfff, že se mi naprosto zatmělo a celou půku cesty jsem měla potemnělou. x´D x) ♥ Je to hezký být ,,blinded by the white light". ♥♥ Kor když máte co dělat. xD
A právě vzpomínám na svoje starší hity, které vždy když uslyším, mám z nich nostalgickou radost.
Nó jo.....jde se připravovat, cvičit....a hlavn se napít, ehm...xD x´) ♥ Večer mám od dvou příbuznejch slíbeno, že mě opijou...no to chci vidět, jak to ustojím....x´D ♥♥ Páčko omáčko, cikáni jedou! (to není rasistická poznámka!) ♥ :´) Přeju krásný den!! ♥♥ Už neběžím....ale když běžím tím širým polem, v uších Waking up a mám co dělat, řvu ,,DÍÍÍÍKYYYYY!" ♥♥ a to ve mně řve pořád. ♥

The Flood - Take That
A ta z rána, Fight for this love (life) x) ♥♥

Ehm

17. března 2012 v 7:31 | Marky
Je půl jedné ráno, přijíždí mamka a chce se o něčem bavit. Pak odejde, otevřu okno, vykloním se a povídám něco jako pohádku....a taky sama sobě pravdu. ,,Jsem tak unavená, že mám oheň v žilách imrvere a brzo bych sebou sekla. Ale jsem tak zvyklá tohle překonávat, že bych se určitě ještě dokopala k tomu jít až za Tebou a zpátky, neseknou sebou už před Tenou..... bych udělala nejradši, kdybych mohla." a po padnutí do postele, kde se to se mnou točí, stejně jsem pořád jak kámen, usínám.
Ale zapomenu dát budika a řvu na sebe uvnitř ,,Prosímtě vzbuď se v osm hodin!!" Tohle zabírá. Sice teď nevím, jestli mě v sedm vzbudilo podvědomí nebo nová a nemalá bolest v krku. Včera jsem zjistila, že je někdo aspoň napůl tak šílený jako já. Ta kamarádka taky skoro nespí, taky kvůli škole. Akorát si nepřijde jak vrah, když ma volný čas...tenhle problém je jen můj. :P Jak mi vlastne je.....hhmmm....kdybych nebyla naučená sebe nevnímat a potlačovat, tak se přiznám. Ale pomůžu si tím k něčemu? Neeeeeeee! x) ❤ Radši si nic přiznávat nebudu. :D
Ale co třeba téma dnešní den? Je nádherně, bohužel pro mě bude nejlíp z celého týdne....je to tak 20 na 80...vetsinu času budu dneska zavřena. :P Jen....stojí za to se ráno probudit. Probudit se, sice se v mém případe rozklepat a skoro i v posteli omdlít, ale všimnout si toho, jak je nádherně. Protože tenhle svět si zaslouží, abychom si všímali všech možných detailů, pokud máme mít v životě radost. Jojo, nadávat umi každej. Ale ne každej vidí to pozitivní. :)
Jak úžasné je objevit písničku, kterou jste poslouchali před dvěma lety a dvěma měsíci....a zjistit, že ted už to není jen písnička, ale že ta slova sedí na váš život....:') ♥ ♥
Just know that you're not in this thing alone
There's always a place in me that you can call home
Whenever you feel like we're growing apart
Lets just go back, back, back, back, back to the start
Anything that's worth having
Sure enough worth fighting for
Quittings out of the question
When it gets tough gotta fight somemore
We gotta fight, fight, fight, fight, fight for this love(life)
We gotta fight, fight, fight, fight, fight for this love(life)
We gotta fight, fight, fight, fight, fight for this love(life)
If it's worth having it's worth fighting for
Jen pro informaci, je to písnička od Cheryl Cole - Fight for This love.....ale pro mě už life. :') Díky!! ♥ ♥

Coby kdyby

17. března 2012 v 0:06 | Marky
Coby to bylo, kdyby to bylooooo....
Krásné místo?
.....západ Slunce?
,....poslední slovo?

Víla

16. března 2012 v 21:09 | Marky
Vezmu to od rána.
Vzbudí mě máma, dostanu výgeb z toho, jak moc v zadíku mám srdce. x) je krásný den, já mám radost a jsem z toho dojatá. Rovnátka.....čekání 3 hodiny, čtu si a nevadí mi to. Otisky, rentgen, vyšetření....brácha to má jasný, se mnou doktor stále neví, jesli operovat nebo ne. Je půl dvanácté, jedu do ZUŠky na ságo. Přijdu, pokecám s učitelem, zahraju. Přijde.....jo, po dnešku už jí říkám kamarádka :), sehrajem se...pak asi hodinu kecáme a jedem na soutěž. Psycho, ale jsem naprosot v pohodě a nic mi nedochází. Pak nemůžem najít vchod do zákulisí, psycho. Ale dobrý...pořád jsem okey. Jenže jakmile vstoupíme na pódium, mám oheň v žilách. Ukloníme se, ale já ačkoli se dívám do hlediště, nic a nikoho nevidím. Strašně se třesu, fyzicky to se mnou hází a mně se podlamují nohy....srdce bije až to bolí. Ale hlavně tón je roztřesený. Hrály jsme to vcelku hezky...ne nejlíp co kdy jsem to hrála, ale nechybovala jsem. :) Oheň v krvi ustupuje, už jsem jen unavená. Volám domů, že nestihnu trénink, že tu usíme čekat na vyhlášení.
Sedíme s učitelem, učitelkou a její sestrou = kamarádkou korepetitorkou v kavárně. To byla hlína! :D xD Já toho učitele mám ráda.....ale teď ho znám zase líp. x) Celý dvě hodiny se do mě snažil dostat pití nebo jídlo, nepovedlo se. Zato on vypil 3 hruškový džusy, jednu kolu a pak si všichn idali tiramisu. :D Probrali jsme všechno.....od hudby, školy, spolužáků, zdraví, problémů, po rodiče, filmy......fajn. :) Ale celou dobu byl strašně nevní, příšerně....x´D Nejvíc hláška (sedíme tam a bavíme se o tiramisu) ,,......musím koupit ten Leknín....." a my všechny tři ,,COOOOO?" pohledem. xD Je to známá skladba...xD Pak jsme se vrátili do školy, kde byla mimochodem celou dobu strašná zima, asi jenom mně. :P
Le vyhlášení. xD Faux pas hned na začátku, kdy jeden pán pronesl ,,Diplom za účast získává...*jméno*" a zezadu se ozve ,,Ale on je nemocný! Bylo to hlášeno před týdnem, on ani nehrál!" načež ten vyhlašující ,,Ach tak....tak spíše diplom za neúčast, pardon..." :D Pak jedna holka, co tam přišla, převzala si diplom a dostala výgeb na celý koncertní sál. xD Já myslela, že i v sedě tam omdlím.......okey, moc teď nespím, dneska jsem nic nejedla a do toho oheň v žilách ze stresu....:P Ale dopadlo to na česté uznání, což se rovná čtvrtému místu.

Po mně šla jedna holka, takovej strašnej tank to byl. xD A učitel pak povídá ,,Markét bylo to super, akorát příště to můžeš víc rozbalit. Jsi taková víla." x) Musím říct, že se mi chtělo plakat....protože moje chyba byla v nezkušenosti - nepostavila jsem si stojan tak, abych přímo viděla na klavír, a to se prý též bodovalo. Ale tak.....všichni co tam byli, se chtějí hudbě věnovat životně......všichni mají za sebou aspoň 3 soutěže, všichni nemají nízkej tlak a nespavost 2 měsíce. A pochybuju, že hrajou basket. :D To mě uklidnilo, učitel je spokojenej a už nemá nervy a já mám super kamarádku. :) :´) ♥ Je mi nijak.......až na klepavku. :P Ale je mi dojemně z hvězd na nebi. ♥♥

I´ll get it!! I must get it!

15. března 2012 v 19:13 | Marky
Sbor stál za prd,.....ale já se jako jediná aspoń snažila, přestože mi bylo na omdlení. Týčr byla naštvaná. :P Jedem domů ,,To je ale krásně." napadne mě. Přijedem domů, bratranec se na to vykašlal. Řekl, že to neumí a že se to učit nehodlá. Super. Tak s mámou vybíháme. Běží se mi úžasně, sice s bolestí kolene, ale jak jsem na omdlení a bolí mě břicho, běh mi ty pocity odbourává. :´) ♥ Běžím dvě kola, ve 3/4 sprintem asi kilometr, pak mi hučí v hlavě a slunce krásně zapadá, všude kříže. Tak vylezu na posed. *BUM ozve se, jak spadlo uvolněné dřevo, na které jsem si sedla....ale chatám se a sedím na jiném. Na plné pecky zpívám Halo a bráchovi se přiznám ke všemu, čeho se bojím, co cítím a co bych si přála. A přijde mi, že už mu nemůžu být blíž, že ta moje přání musí vyjít. ♥♥ Chce se mi plakat, ale zároveň si nahlas řeknu ,,Ne, já to dám, já to musim dát!"...seskok ze stromu a na plné pecky rozeběhnutí. Běží se mi jako bych buďto měla omdlít nebo se vznášela...ael necítím svou váhu, jsem pírko. ♥ Dobíhám domů, bez sezení na posedu mi 14km trvalo 3/4 hodiny....docela good. :) :´) ♥♥
U běhu jsem přemýšlela celou dobu...ale nejde běžet a plakat......běh + Secrets = lék na cokoli. Ano, je mi stejně, ael psychicky je mi líp. Proč jsem dneska s kámošem kreslila písmeno ,,N"? Protože to bylo to 2., co mě napadlo. ,,T" mi sebraly holky vedle a mně v mysli okamžitě vyvstanulo ,,N jako naděje." ♥ :´) ♥
Teď jsem byla a ještě hodně budu muset hrát.....umím 1 písničku, kterou táta miluje. Ale máma chtěla tu, kterou mi bratranec stornoval....umím doprovod.......tak mě napadlo, proč se za ten den nenaučit slova? Jdu na to, protože nesmím zklamat. ,,I will get it!! I must get it!!"

Je to jako když přijdete do třídy a jste vážně zamyšlení a poslední co chcete je, aby s vámi někdo mluvil. A přihasí si to kámoš, že chce, abyste byli s jeho ,,kámošem" (najednou...:P) ve dvojici, že je mu ho líto. Řekla jsem mu ,,Tak si s ním buď sám, když ti to tak vadí! To je tvůj problém.".....ale on jakoby mě zkopal, odpověděl ,,Tak to teda fakt dík." Tak ironicky, tak hnusně, až se mi chtělo brečet a nebo mu jednu vrazit. Ale jak se na mě tak moc divně koukal, jak mě naučil se nenávidět, to se nedalo vydržet. Tak jsem to, sama proti sobě, udělala. A teď? Bratranec to vzdal.....já se to kvůli němu naučila. Ale máma chodí a říká jak ji to mrzí. A co s tím mám dělat? Samozřejmě....vyřešit. ♥ Možná mě to bude stát dnešní noc, ale to už do neděle myslím dvě noci nespat, jeden den soutěžit a druhý den slavit....vydržím. :) ♥ Protože I WILL GET IT!! ♥♥

Jo, seš kretén

15. března 2012 v 14:32 | Marky
Moc jsem se nevyspala, myslela jsem, že kdyz neodepíšu, půjdeš spát. :P V noci jsem se učila, ráno byla smutnější...ale pak ke mně přišel kámoš s prosíkem ,,Maky nechceš být na tu výtvarku se Š.?" ,,Ne, můžem to dělat sami a mně do toho konečně. Nebude nikdo mluvit." ,,A neuděláš to pro něj? Dostal by trojku...nebo aspoň pro mě..." ,,Ne." a začala jsem. Ale viděla jsem, že to Š. opravdu nezvládá a nenáviděla jsem se, tak moc dokonale mě kámoš vydíral. Tak jsme to ,,N" nakreslili spolu. Formou rozpitých barevných tuží ve vodě jako malé děti. :') Fyzika, test, matika...volno. Kámoška chtěla, ať jdem s ní domů pro chemický plášť. Cestou jsem ale uviděla dětské hřiště a se spolužačkou tam zůstala. Jenže jsem se asi 12 minut točila na takové zprohybané vertikální tyči s podstojkou, která se otáčela. Vřískala jsem na kámošku, at mě zastaví, málem jsem slítla, ale jen můj mobil slétl doopravdy. Každopádně se mi nehorázně točila hlava a nešlo to zastavit. Dovedly mě do školy, položily na chodbu a já myslela, že omdlím. Chemikářka ,,Ale noták, neválej se." a holky ,,Mačetě je špatně." ,,Tobě je špatně?" ,,...Jooo....",,A co s tím uděláme Markéto?" :D tím mě pobavila.
je mi hrozně. Říkám té, co mě natáčela místo aby mě zastavila ,,N., já jsem kretén....já sebou asi švihnu tady..." ,,Jo, seš kretén." :'D x´D lé setěr....no nic...jde se chcípat na sbor...:P

❤ Srdce ❤

15. března 2012 v 4:01 | Marky
Máme s kámošem hru. On na mě bafne a já kdyz se neleknu, nesmím na jeho ,,Baf!" odpovědět ,,Lek!", ale ,,Infarkt!" x) ❤ co ale odpovím na to, kdyz mě ve tři ráno vlastní zběsilé srdce vzbudí? ,,Klid, to bude dobrý..." jakoby to snad byl člověk.
Je zvláštní představa, že něco tak malého vydrží bít nejenom dvacet....ale dneska klidně i devadesát let v kuse. Jen si říkám, jak dlouho to vydrží to moje, když bylo během tolika málo let už tolikrát úplně mimo i několik dní. :P Jsou přání, která jsou z části na nás. Pak jsou přání, která neovlivníme přímo. A dál jsou tu ta, o jejichž vyplnění usilujeme denně, protože chceme, věříme...protože máme důvod a motivaci. ❤ ❤ Stokrát si tiše řeknu, že jsem v pořádku a že udělám teď tohle a tohle....Ale pak si lehnu a zjistím, že mi vůbec nejde dýchat jinak, než jako malé zvíře, co spadlo z velké výšky a přežilo....vyděšeně.
Stojím u umyvadla, něco se mi nezdá, kouknu na sebe do zrcadla a zjistím, že to mnou hází dozadu a dopředu. Nebo si sednu k počítači, na chvíli zastavím psaní a tepe mi v každém prstu a ruce zároveň. Přestalo mi to vadit víc než ten dech. Jen když mi tepe v hlavě, až to pálí, to úplně nemusím.
Moje kamarádka je nemocná. Už jsou to 3 roky, pořád se to zhoršuje a neví se, co to je a čím protitomu bojovat. Není to snad smrtelné, ale co týden ji bolest paralyzuje tak, že nejde do školy. Jednou mi říkala, co všechno má už zasažené, poškozené nebo nefungující. A já ji řekla ,,Tak to už máš asi zdravý jenom srdce." Odpověděla mi na to ,,No bezva, vždyť je to jenom blbej sval."
Pro někoho je to tak. Ale když pro někoho žijete a polovinu mu dáte, tak ani kdybyste nechtěli, nejde ho nemít ráda. ❤ Mně třeba ukazuje naprosto přesně moje pocity. Díky tomu, že mi pár dní nedá svou rychlosti spát vím, že mě něco trápí, něčeho se bojím nebo mnou něco trochu otřáslo. Nebo naopak, že jsem moc šťastná a neumím to pobrat. A pak jsou dny, kdy ani nevím, že mi bije a kde ho vlastně mám. ❤ Co je na nás pravdivější než srdeční rytmus? Tím se nejde přetvařovat, nedá se oblafnout snahou nebo vírou....ano, nepláču, ale srdci nenemluvim, že na to stále nemusím myslet. Někdo by rekl, že oči....ale oči jsou zas jen brána do srdce... zavíratelná.
Ne, chápu. Kdysi jsem těmto řečem nevěřila, přišly mi trapné, ohrané a dospělácké. Ale vidím to na sobě, potvrzuju si to denně aniž třeba i chci,....tak čemu už víc věřit než svému srdci? Schválně se ptám ČEMU, ne KOMU. :') ❤
Hezký nový den, jdu se učit. :') ❤ ❤ Díky! ❤

,,Strašný..."

14. března 2012 v 19:55 | Marky
Dear God.
I´ve tried to believe in you, but now you failed me. Why do you accept these frightful things, which happened today?! God, tell me just one.....WHY? I don´t believe in you anymore, sorry, but it´s not my fault.

Proč mám někdy pocit, že celej svět je zlej, příšernej a plenj utrpení? Proč si z dneška moc nepamatuju, usnula jsem zaživa, nevnímala, kamarádi se ptali, co mi je. Ale kamarádka mě trochu zklamala, druhá nepřišla a já celý den v podstatě seděla sama. Když jsem se šla na pítek omluvit třídní a ona mi vděčně řekla ,,Děkuju ti, že jsi mi to řekla Markéto, je to od tebe hezký a zodpovědný." šla jsem na chodbu a tam se rozbrečela, nevím proč mě to tak vzalo. Pak přijedu k zubařce, ta mě sprdne, počkám na mámu, ta se zakecá na hodinu a já z toho všeho usnu v čekárně...sama, opřená o ruku sedící nad knížkou. Musím uznat, že je dost hrozná....samý násilí, bolest a mučení. Pak se mě máma zeptá ,,Proč jsi tak bledá a smutná?" A vypráví mi o tom, o čem přesně přemýšlím.....o tragédii v Belgii. O masakru 22 malých dětí, o jejich rodičích. Jdu na trénink. Jsem vděčná, třeba se mi povede na chvíli zapomenout. Vstoupím do šatny. ,,Ahoj Maky......Aneta si zlomila ruku." ,,SHIIIIT!" chce se mi brečet, jediná fajn holka, naše nejlepší pitovka, 14 dní do paly off a ona se zraní. Ale ne, to není to, proč bych brečela.
Ale dobrý.....těším se na trénink, jen ás jen 5. Jenže trenér......bojím se, ale už to nevydržím a zeptám se na kamarádku, která si před nějakým časem zlomila nohu na lyžích. ,,A co Terka pane trenére.....?" ,,...." neodpovídá, jen mi zpříma hledí do očí. A já vidím člověka...kterého nezajímá, jak mi ubližuje, když mě nechává sedět na lavičce celý zápas.......a vidím WHY. Protože vidět různé hrůzy denně, pak navíc operovat na hranici života svou vlastní hráčku,.....to by jeden přestal být citlivej. ,,Terka asi přijde o nohu....." xxx Ano, je mladší a nevídáme se...ale já s ní strávila 3 roky, bydlela s ní týden na soustředění....ona, ta srandistka...věčně problémovej ,,Pošuk"....ale najednou v mysli pořád vidím její obraz. Jak střílí, směje se, kecá a ruší při tréninku.....xxx
A od té doby strašně zadržuju pláč. Trénink mi šel, výjimečně. Měla jsem radost, že mě bolí loket, do kterého mi to hráčka naprala, protože mě to odvádělo od myšlenek na Terku. A slíbila jsem si, ež se za ní hned v pondělí stavím, prý je to možné. Nezáleží na tom, jak moc mě to bere a jak mě to asi ještě ta návštěva vezme....záleží jen na ní, musím jí pomoct!!

Říkám to tátovi a ten opakuje ,,To je strašný...." máma totéž. A já mám celý den v mysli jednu písničku.

I am fail

13. března 2012 v 15:11 | Marky
Mrznu před kinem, čtu si, pak jdu dovnitř a vtom vola kamarádka kde jako jsem....sraz byl u Billy. :P film mě bavil, to Jo. Akorát ta diskuse po tom, to bych uchcíp. Vedle mě ale z jedné strany seděl můj kluk a z druhé nejlepší kamarádka. A oba do mě šťouchali. xD já tak moc chtěla spát a oni mě pořád budili, každých pět minut dokola. :D pak usnu úplne a najednou cítím na nose něco jako mouchu, leknu se a rukama vylítnu nad hlavu. A nasleduje strašnej výgeb z obou stran, byl to chlupatý konec ,,boyfriendova" šátku. :'D málem mě udusil smíchy...x)
Lé zechráp cesta zpět, dál lé zechráp 3,5 hodiny....v každé jsem usnula. Bylo to fajn, ale vyjádřila bych to slovy ,,Bolí mě spát.", protože hlava a celej člověk, to je něco.
V tramvají jsem málem usnula, přijdu si jako hadr na podlahu. A nějak mě ani poslouchat hudbu nenaplňuje. :P Den vlastne začal vzbuzením od kocoura, pak jsem rozlila po celém stole čaj a pokračovalo to jablkem vysypaném na silnici. Kdyz jsem pro něj chtěla jít, málem mě sejmulo auto, ale tak co od Evropský chci. :P takže takovej fail dneska....seřvaná za matiku, přitom ji neměl skoro nikdo...ted jen ustát saxofon. Ale ve škole mě pobavilo, že mi vsichni brali diář. Pak se do něj koukla spolusedící a povídá ,,Hrášek odlet?! Co to je Hrášek?" ,,To je přezdívka kamarádky." ,,A znám ji?" ,,A jó vlastne, znáš, je to Terka." ,,Jechéché ona je Hrášek?! No chacha, to ji někdy řeknu, az ji potkám!!" x´D a pak ,,Máš crazy přívěsek,....od Hráška hádám...?" x´) ❤❤ a teď jsem se rozbrečela....změna. xP kdyz já si tady vpolospánku čtu, najednou zpoza rohu vyletí bratr a mohutným ,,BAAF!!" si vysloužil dlouhý, vyděšený a pronikavý výkřik na celou halu....a my oba plno pohledů...x´D bože....já už fakt někdy nevím, co ještě přijde. ❤

Ach bože

13. března 2012 v 8:08 | Marky
Kdo si večer říká ,,Počkej nez napíše a do odpovědí napis, že jdeš spát." a během deseti vteřin zechrápne? Já se hlásím. A jsem to i já, kdo se ráno probudí se srdcem v zadíku jen kvůli tomu, že jsem konečně víc spala....stejně je mi na šrot. :D teď mě ale dost probral strach z toho, že jsem špatně. Nejsem....jen jsem tu o 3/4 hodiny dřív. x´D omgds.....to je psycho tohleto. ❤ Zvlášť když tady nikdo z lidí neumí poradit. Ale dneska je dobrej den....zatím teda není, ale bude. Mám sluchátka s sebou, před sebou kino a 4 vyučovací hodiny a pak volno, saxofon a oslavu.
Asi budu muset míň spát, jinak se ze svých snů už zblázním....noc co noc. No ale teď je den....tak přeju ,,Krásnej!!" :') ❤ ❤

Tím jsem začala

12. března 2012 v 18:58 | Marky
Jsem už zase energizer.......vítejte v mém večerním světě. x´D x) ♥♥ Běh se jaki nekoná, když už je tma, ale mě to mrzí jen tak v mezích vážnosti. Stejně mám co dělat, běhat budu za týden doufám už pořád a vůbec....moje nové trenky maj kapsy a jsou naprosto borecký. x´) ♥ Dnešek mi přijde strašně moc dlouhej den....asi protože mi začal brzo, ale stejně....tolik zážitků a vjemů. :´) ♥♥
Začala jsem po probuzení vděkem....protože se mi zdál otřesný sen a mě vzbudil můj kocour trhající krabice. :´D x) ♥ Byla jsem mu vděčná, potřebovala jsem toho hodně udělat a navíc ten sen se rozplynul. ♥ :´) A jak končím? Míň unaveně, víc vděčně. x´) ♥♥

Jéžišinky......je mi jedno, co si o mně kdo myslí.....i v pátek bylo, i dneska je....já mám radost ze života, chuť se smát nebo cokoli jiného....a provozuju přáteling, tak si všichni dejte vodjezd! x´) ♥♥
Tuhle písničku hráli ráno...byla to první, kterou jsem svou proučenou cestu začala vnímat a zpívat. A ,,we´ll be gloving in the dark" mi Tě připomnělo...le úsměv. :´) ♥♥ Je to krásnej song, já se těším na září, ale dneska je hezkej březen. :´) ♥


Nefér

10. března 2012 v 7:34 | Marky
Teda ale tohle je nefér.....cely týden chcípám už v jedenáct a pak přijde pátek večer a sobota v noci a já ani v jednu ráno nic. Kdybych nešla kvůli dnešku, kvůli únavě nejdu snad do čtyř. Taky mi přijde nefér, že vůbec neumím kreslit a v noci to vypadá aspoň nějak jako záměrná kresba a ne jak omyl...x´D ♥ to by jednoho naštvalo. A o tom, že se vzbudim brzo, když můžu jednou spát ani, ani nemluvit radši. :D
Sen si nepamatuju, zapomněla jsem ho asi před pěti minutama, ale byl o Tobě. Dneska je tak nádherně,....nejdřív mě dojímá úplněk a pak výměna - ranní sluníčko....myslím si, že takhle krásný je všude, tak aspoň něco. :') O co se tu vlastně snažím? No jasněže....popřát Ti ,,Dobrý den!" x´) ♥ ♥
Oh it´ s a new day, it´ s a new start. It´ s a life, it´ s a beating of Your heart.....:') ♥ just Here I am! Díky!! ♥ ♥

Run into my memories

9. března 2012 v 22:14 | Marky
Píšu úkol, poslouchám....
načež zvednu hlavu,
je to jako červená
v černošedém davu.
Vzalo mi to dech na chvíli,
vydechla jsem ,,Bože..".
To ony mě naučily,
radovat se, kdože?

Zážitky a vzpomínky,
nelze mi je vzít.
Bez Tebe a bez nich také
bych nemohla žít.
Proč je tomu týden,
proč je tráva zelená?
Stále víc jsem dojatá,
co na tom, že střelená.

Lidi...to je tak blbá básnička až to bolí...:´D x) ♥♥ Ale házim na to bobky...je mi megadojemně....a za všechno může čas, vzpomínky a Měsíc....x´) ♥♥ Díky ♥

Pár geniálních písniček textem nebo melodií. ♥
Charlie Straight
Your House (melodie i text)
a na tuhle si nedám dopustit.....tahle melodie, ten refrén....to je leden, únor...prostě působivá. ♥♥ Coco

Last friday night and now

9. března 2012 v 19:49 | Marky
Tak, trénink hodně good. Bylo nás 10 a bude nás 10, možná si i zahraju. :P A naše kapitánka dostala k Vánocům poukaz na 1,5 tisíce a nevymyslela nic lepšího, než nám všem koupit modrý velký Isostarky a nalepit nám na ně čísla. x´) ♥ Supér!
Docela sranda s někdejší kámoškou, zítra mi přinese knížky, so good. :´)
Akorát mě naštvala bolest nohy.....vaz v Partičce, jen z celotýdenního tahání se sem a tam s věcma...
Jinak okey, jde se žít. :´) ♥ Těším se na zítra, na příští týden.....a pak už dál nic neplánuju. xD Nevím co kdy bude, tady naplánvoanost mého života končí. ♥

Dneska mě zarazila třídní. Měli jsme říkat předbudoucí anglické věty an téma ,,Co s námi bude za 10 let" a já na otázku jestli napíšu román řekla, že nenapíšu. Prej ,,I won´t have written a novel." a ona ,,Really? Oh..what a pity. It´s bad...It´s very bad." a řekla to tak vážně, že jsem se skoro začala cítit provinile, že nemám spisovatelský talent. xD ♥

Jinak mě berou hvězdy a písnička, co hráli cestou z tréninku. ♥♥
Last friday night......ou jé, krásný vzpomínky. ♥ :´)
Táta v autě ,,Tak ne že zejtra zase prokecáte noc." ,,S holkama ze třídy?! Chá, to jsou vykopávky, ty chcípaj už v jedenáct.....ale N. mi slíbila, že nás spát nenechá a já s tím počítám. :D" ♥♥

Save me please...♥

9. března 2012 v 14:29 | Marky
V noci jsem se vzbudila ve čtvrt na dvě. Zdály se mi dva sny...první, že je před týdnem a já jedu s Tebou vlakem někam do neznáma, kde je konec světa a zase jedem zpátky. x´) ♥ Druhý, že jsem na Vozovně Střešovice a na zábradlí vedle zastávky rovnám boty všech lidí, co kdy umřeli. A pak vejdu na silnici, projedou mnou auta a všimnu si, že už tam ty boty mám taky. Jdu po silnici, nikdo mě nevidí a nikdo necítí náraz a já jdu pořád dál a potkám partu. Ty boty mrtvých mě vzbudily, stačil jeden pohled na cedulku se jménem ,,Š. Pod...". A od té doby jsem se mileráda učila fyziku. Kterou jsem stejně pohnojila,...moje poslední myšlenka bylo ,,save me please..." bylo mi z toho na pláč..ale viděla jsem kamarádku, jak sedí sama u jídelny a poslouchá...přijdu k ní, obejmu jí a podívám se jí do očí ,,Co se dějeééé.....prosímtě, je to jen fyzika." a jak jsem tam do ní hučela, plakat přestala a já to vzala taky líp. :´) ♥
Strašně mě pálily oči, usínala jsem o literce, velká přestávka krize. Byla jsem tak vyčerpaná, že se mi podlamovaly nohy. Tak jsem si šla sednout na chodbu na lavičku a celou přestávku tam spala a poslouchala. Bylo mi strašně moc smutno ,,Mně se chce tak plakat...ale vydržím to, jsem okey..proč jsem tak slabá? Ale co, tady mi nemá co ublížit." znělo mi hlavou. A pak jsem otevřela oči a šel kámoš ze záchoda ,,Jé ty nespíš, achjo! Já na tebe chtěl bafnout!" ,,No jo, promiň..." musela jsem se usmát. x) ,,Ještěže vás tu mám....a taky že jsi nebafnul..." pomyslela jsem si, zavřela oči a znovu se opřela o stěnu. a za pět vteřin ,,BAAAAAAF!" a já ,,Ááááách!" strašněj úděs. Začala jsem lapat po dechu a smát se...ale pak jsem dostala záchvat pláče. Kámoš ,,Pláčeš nebo se směješ, já to nepoznám?" a já sama nevěděla....ale pak už jsem asi sedm minut jen plakala a nešlo to zastavit....ala 27.ledna. Vejdu do třídy, holky stojí u dveří ,,Mačet, co se ti stalo proboha?" a kámoška od který bych to díky tomuhle týdnu snad i čekala mě objala a já jí byla tak moc vděčná.....♥ Prostě jsem se jí tam dlouze vybrečela na rameni a měla z toho proužkovanej nos od jejího svetru...x´) ♥ No tak pak už totální ,,Save me please,..." ale díky srandě o občance - nuda, jsem přestala brečet. Pak jsem se snažila vymotat, přivázali mě k židli, ale výsledek byl, že jsem se rozklepala ,,Jsi nějaká slabá hele..." pronesli a vystihli to.
Ale poslední hodina měla super zakončení, prej ,,Tak už běžte, vypadněte někam!!" x´D ♥
A sranda před školou, těšíme se na zítra, žejo...x´) ♥♥ Bude to hustý. Doslovně. :P
Depty dept máma v autě, ale naštěstí mám tolik úkolů, který pro kámošky musím zvládnotu do zítra, že nemám čas přemýšlet nad tím jak mi je. :) :´) ♥♥ Tady je tak krásně ale....a obecně tepleji, mně teda ne..xD ♥


Nesouvislý text

8. března 2012 v 19:51 | Marky
Je to super....x´) ♥♥ Den je možná divnej, ale pro mě hezky. :´) Já si ze všeho dělám srandu, beru to pozitivně a dneska jsem tím strhla celou třídu, takže radost. ♥ :)
Stojím před dveřma a mávám....a říkám si ,,Kolik já Ti toho nestihla říct.....ale to stejně víš, díky. Nesmím!! Nesmím se rozeběhnout, prostě nesmím!" a tak se držim. Le zmizing a já nechám jen tak věci před dveřma, nezvoním a rozeběhnu se největším sprintem. x´D x) ♥♥ A pak dělám jakože nic, když otevře překvapený táta. :´D :´) ♥♥
Jsem trochu bledá.....a to mě rozesmívá. x´) ♥ Taky se večer v posteli musím podívat, jestli tam vůbec jsem. :´) x) ♥♥
Prostě úžasný den.....nejdřív pohoda jazz, výgeby, radost ze života, pak super basket, psycho test, sranda na sboru, omdlíving a nejlepší část dne. :´) ♥ Trocha koncentráku ještě nikoho nezabila....tedy toho pražského. x) Le setěr v obchodě, zevling v KFC a vůbec.....šupel. :´) Hlavně nezapomenout, že já...já neříkám ahoj, já totiž PŘEJU DOBRÝ DEN!! x´D ♥♥
Je to jako když si říkáte ,,Jsem tu pro Tebe" a přijde týden a máte fakt pocit, že jste a to i fyzicky. Ikdybych dneska jela přes celou ČR někam do Partičky (x´D) a tam se měla otočit a jet zase zpátky, tak s Tebou m ito fakt nevadí. :´) ♥♥ Beru dnešek jako netradiční procházku. x´) ♥ Á chíchí......řeším vše pozitivně....to je tak úžasnej good life tohleto!! x´) ♥♥ Díky!! ♥♥

Uffff

7. března 2012 v 15:02 | Marky
Změna je život.....aneb tentokrát mnou zima začala otřásat už po třetí ráno. :D Už jsem se do 3/4 na šest nezahřála a vstala. Cesta good, první hodina nuda. Ale nejvíc, přijde kámoška do třídy a já se na ni s výkřikem ,,Všechno nejlepší, jsi stará!!" sesypu a obejmu ji. Chudák malá. x´D no pak tři hodiny příšerných suplů a mého usínání. Nemít vedle sebe holky, který mě bily a tím budily, zechrápnu. Zjistila jsem, že mě bolí hlava z toho, jak se snažím neusnout. :D
Tělocvik ale nejvíc, máme naprosto hustou lezeckou stěnu v galerce a to je nářez. Jednak jsem to moc nikdy nezkousela a druhak na moji ruku to bylo něco, myslela jsem, že se pochlístnu bolestí. Přiskříplé prsty do železného stroje na posilování nepočítám....ehm...xD Ale protože profesorka se smíchem zmínila, že ti ve filmech umí vyšvihnout nohy výš nez se drží rukama....:D jsem naposledy ještě jednou vylezla až nahoru a tam si řekla ,,Drž se jakobys mohla umřít a vyšvihni se, jakoby to bylo naposledy." a tak jsem to dala. Ovšem pád na záda byl už horší. :D ale dobrý....jen ty pády z výšek 2 a více metrů nesnáším....vždycky málem omdlím dole, od doby co mě kluk v Anglii ukecal na 6 metrů volného pádu na atrakci Black hole. Tehdy jsem si myslela, že jsem cestou umřela. :P takže hnus fialovej, ale protože pode mnou stály kamarádky a povzbuzovaly mě, dala jsem to. :')
Teď proběhla megasranda....půl hodiny sezení u oběda, nakonec jsme tam zbyly posledni tři a řehtaly se na plné pecky. Proběhly závody v chytání hrušky i zabodávání vidliček do brokolice s nivou. :D málem jsem chcípla smíchy i o matice, prostě jsem se zasmála, ale moje spolusediící mě i po devíti letech pořád dokáže překvapit. Vzala mě zezadu za hlavu a mrskla mi ji čelem o lavici. :D asi už se nikdy nebudu smát. Jednak by mi tu hlavu rozbila a taky mě dneska, kdykoli jsem se zasmála, píchlo u srdce a na chvíli se nedalo dýchat. No Jo....a jede se dál, konkrétně na vodvazový vyšetření. xD le snad do večera přežiju....ale se mým optimismem spíš nepřežijou ostatní. x) :) :') :D páčko