Leden 2012

Škola výstižnosti

31. ledna 2012 v 21:47 | Marky
Dělám si tak úkol z literatury....a narazím na jedno naprosto dokonalé dílo. ♥♥ Mám pocit, že plně chápu jeho význam. :´) ♥

ŽIJU
(Německý anonym z 12. století, přeložil Ivan Wernisch)
Jsem tady, nevím, na jak dlouho,
musím umřít, nevím kdy,
putuji, nevím kam -
při tom všem je mi docela dobře,
i když sám nevím proč.

Krásné.....výstižné.....:´) ♥ Díky! ♥♥

Ruku v ruce...♥♥

31. ledna 2012 v 20:59 | Marky
Poseldní dny jsem zapřená a odhodlaná. ♥ :´)
Ale hlavně...

Věci, které já sama změnit nemůžu, ale chtěla bych, protože se týkají lidí, na kterých mi záleží.......VĚŘÍM, že se to zlepší. Takovým věcem já věřím. ♥ A hlavně jsou věci...o kterých prostě nějak víte, že budou dobré nakonec. :´) ♥

Pak jsou tu čím dál častěji věci, kterým nevěřím, že se povedou, ale udělám je. Vystřelím trojku, nevěřím, ale dám to. Zkusím prostě všechny cesty, protože bych si vyčítala to ani nezkusit. A vyplácí se mi to. ♥ :´) ♥ Třeba teď.....a jsem z toho už zase naplno šťastná. :´) ♥ Žiju poslední 4 dny tak, jakoby byl každý den poslední. Raduju se z každé maličkosti, SNAŽÍM SE na 100%, a hlavně mi za tu snahu všechno stojí bez přetvářky. :´) ♥♥

A třetí možnost - dělám věci, kterým VĚŘÍM a SNAŽÍM SE na 100%. ♥ :´)

Ale jestli chci něčeho dosáhnout, musím v sobě mít aspoň jedno.......víru nebo snahu....Dá se to zvládnout s každou zvlášť, ale těžko, protože v podstatě jdou ruku v ruce, ale nejlepší jsou spolu......koho mi to jen připomíná...x´) ♥♥
Shrnutí jedním slovem? .......ufík.....no jasněže DÍKY!! ♥ :´) ♥

Kyselina vděčná

31. ledna 2012 v 15:57 | Marky
Dnešek je úžasnej den, opravdu! :') večer jsem si zakázala se učit a tak ikdyž jsem spala v kuse 7 hodin a zdál se mi sen, je mi na zechráp. Ale to jen protože nejsem zvyklá tolik spát. První co, vstanu, jdu do koupelny a tam na sebe ,,mňm.....Ježiši cháchá!" x´D pořád se překonávám v tom, jak příšerně vypadám. Velký černý kruhy pod očima a pořád stejně skleněný oči. Ale jsem šťastná, je to daň za to všechno, co se stalo. První co mě ve škole napadne je ,,,jau.....chíchí" ale moje bolest ruky mě netrápí, prostě to beru jako fakt. Vycházím schody a jsem na padnutí, takže co udělám......ovšem, vyběhnu je sprintem na plný pecky. :D dneska dva testy, jedno hrozící zkoušení, ale dobrý. Vízo mě taky netrápí, vůbec nic mě netrápí.....jsem strašně apartická, ale zároveň jsem ,,Kyselina vděčná".
Moje složení je 50% vděku a 49% štěstí, to jedno procento je bolest s únavou. x´) <3 Dneska mi tak moc nahrála češtinářka, kdyz řekla ,,čím horší tím lepší" :)
Kámoši se ke mně chovají strašně moc hezky, ikdyž mě pasovali na zombíka. x´D Nejvíc vysmátá jsem byla, kdyz mi schovali kluci peněženku a já se šla ztrapnit ke kuchařkám. Načež vyleze můj kluk a jeho dalších pět kámošů zpoza kytek a s úsměvem se zeptají ,,nehledáš tohle?" xD Právě jsme se vysmály s kámoškou a babičkou v cukrárně a celou cestu k ZUŠce mluvila velrybštinou. :'D <3 Jak jsem prošla kolem toho mista, tak se mi docela zatmělo, ale už jsem tady a je to okey, tak to pustím z hlavy a snad i moje podvědomí to nechá být. Teď už jen udejchat soutěž....:D Mějte se krásně, život za to stojí!!! :') <3 S Díky zombík, který sedí sám v strašně velké prázdné hale a usmívá se.....dojemné, vděčně, neobvykle, šťastně....Díky!! :') <3

Jako kámen ♥ se srdcem z vděku

30. ledna 2012 v 20:37 | Marky
Ano, právě jsem se tady rozplakala s jedinou myšlenkou ,,Už se vzdávám, pro dnešek." ♥♥ A vím, že mě to přejde, jen.....zkuste tak strašně moc zadržovat slzy a pocity a bolest tři dny v kuse.....to se nedá vydržet dlouho. ♥ Ale usmívám se přes ty slzy, protože jsem straně vděčná, že mi rozumíš. ♥
Trénik byl úplně jiný než jsem čekala. Nečekala jsem, že se mi zase bude motat kebula tak, až málem padnu, ale napadlo mě ,,Čím slabší jsem, tím silněji bojuju a tím silnější budu." ♥ Protože pak to přišlo. Jedna holka mě nesnáší, je to dlouho. Ale dneska mi ublížila nejvíc, co mi kdy ublížila. ♥ A jsem jí za to vděčná. :´) Protože do mě kopala, mlátila mě do mých černých modřin a pak to korunovala tím, když udělala to, co dělají bojovníci ve filmech. Že někoho praští svou vlastní hlavou do jeho hlavy. Práskla mě a já? Ani hlásku jsem nevydala, jen jsem se zapřela a prala to do ní. Myslela si, že mi ublíží jako obvykle...že se rozpláču bolestí nebo že vybouchnu nebo že se aspoň budu tvářit smutně. Ale já poker face a síla všude v celém těle. Pak jsem vyhazovala a ona mě začala bourat svým těžším tělem. A já si řekla ,,Dobře, máš to mít......teď poznáš sílu mojí slabý levý ruky" a dala jsem si ji před sebe. Jak do mě najížděla a já stála jako skála, najednou jí ruply nervy a na trenéra zařvala ,,Ale to smí mi takhle ubližovat?!" a já dostala vnitřní výgeb.....protože to ona mi ubližovala, celý trénink. Kdybkoli jsem s ní byla na míň než metr, vrazila do mě nebo mě aspoň praštila.
A pak mi pomohl trenér, když po mně chtěl něco, co se mi zdálo nemožné. Chtěl, abych ho přehodila levou rukou až za půlku a to sice přímo na spoluhráčku. Neumím levou skoro hodit natož mířit. Ale řekla jsem si, že mi za to stojí to zkusit a dala do toho všechno, už zase. A víte co? Povedlo se mi to a on zařval ,,výborně"...a já jenom ,,Díky Hrášku"...a úsměv jako pořád. :´) ♥ Takže super. Pak jsem si řekla ,,Já to vyhraju, pro Tebe"....a ani nevím jak, ale vyřadila jsem i trenéra i ostatní v trojkách....já.. xD :D ♥
Přijdu domů, tady mi máma nabídne, že můžu jet zítra sama do školy. ,,Jupíí" zařvu nadšeně, fakt strašně chci, ale oni mi to nedovolí. Akdyž už jsem si našla kdy mi to jede, přišla mě dodělat. Zakázala mi jet jako obvykle, protože prej je to moc brzo. Hádala jsem se sní, nekřičela, ale jen jsem tvrdě a nahlas opakovala, že pojedu jako vždycky. Řekla mi, že jsem strašně tvrdohlavá a že teda ne a pojedu s ní autem. FUUUUUUUU....rozbrečelo mě to, ale nikdo to neviděl.....skryla jsem to. ♥ Protože proč...protože jo, mám sílu, mám vůli, mám nejlepší motivaci, mám chuť se nevzdat. Ale ne za cenu toho, že budu hnusná na vlastní mamku. To ať mi radši ubližuje ona než já jí. Dneska zase takových ran.........jsem z toho tak nějak veselá když si uvědomím, že se mi chtělo, ale doteď jsem se nerozbrečela. Teď ano....pouštím Secrets, vidím Tě tady všude a hlavně Tvůj úsměv. Nepláču ze smutku ani z bolesti ani z naštvání...pláču, protože je toho štěstí na mě moc. ♥ :´) ♥ Prootže Tě mám moc ráda a strašně si teď vážím toho, jak mi rozumíš. ♥♥♥

Ehm, uchráp

30. ledna 2012 v 17:11 | Marky
,,Jdu se učit, ne spát!!!" říkám si tady, jenže asi za deset čtyři si řeknu, že okey a dám si budika na půl páté. Ehm....jaké to je, neslyšet ani školní zvonění nad hlavou ani budíka? Zázrak, že jsem se nebo spíš že mě srdce probudilo. :') A teď mě tady baví fakt, že je všude tma a já jsem tady takhle vidět z dálky, jak svítím. A taky z toho, že je mi zima a poslouchám Written in the stars....já prostě....Díky!!! :') xD x´) Nejhustší bude trénink.....chí mňm, nemůžu z něj už předem. x´D :) Díky moc!! :')

Upadla a tím se zachránila

30. ledna 2012 v 14:34 | Marky
Když jste zoufalí, máte dvě možností. Buďto si to přiznat a projít si tím a nebo si to nepřiznat a jít dál. Minulý týden byl nejhorší, co jsem zatím zažila a to opravdu. Protože smrt bráchy si nepamatuju a nikdy jsem nedošla tak daleko, abych premýšlela nad sebevraždou. Když někomu ublížíte, je to horší než kdyby někdo ublížili vám. Tedy pro mě. Na dva dny jsem ztratila naději, na týden světlo v duši a upřímný úsměv bez snahy o něj samý. Když ublížíte jen tím, že jste a přemýšlíte co je horší varianta pro toho člověka....jestli ho opustit nebo ho takhle trápit dál. Musíte se zapřít, vykopat ze sebe poslední kousek síly a musíte se změnit. Bylo to těžký, nechtěla jsem. Celý týden jsem dělala věci, které jsem dělat nechtěla. I dneska znám jenom tři slova ,,Musím" ,,Nesmím" ,,Vydžím". Včera jsem šla na procházku.....nechtěla jsem, ale musela jsem, protože jsem nechtěla, aby byli rodiče smutní nebo naštvaní. Večer jsem se musela učit a původně jsem se chtěla ucit do té doby, než mě to dodělá. Ale když jsem ležela v posteli a měla pocit, že mě někdo přejel tankem, už jsem ani nechtěla. Už jsem měla jen černo a pak jsem prostě spadla do nevědomí. Věděla jsem, že kdyz se nevyspím, že se dneska zhroutím, ale víc jsem chtěla to aspoň zkusit. A dneska ráno mě to prostě už ani nemrzelo.
A jak to dopadlo? Vyřešilo to za mě moje tělo. Prostě to nevydrželo a ráno se mi naopak povedlo něco úžasného. Dneska jsme psali nakonec jen 3 testy, ale já se na ně neučila, já včera teprve dělala úkoly. A vím jistě, že Zeměpis se 47 řekama a přehradama Mám jen s jedinou chybou a chemii bez chyby....nechápu to, ale jsem z toho šťastná. Když jsem ráno vešla do školy, cítila jsem se dobře. A pak mě uviděla kamarádka a zeptala se, co se mi stalo, že vypadám jakobych se rozsypala a že tak vypadám víc než celý minulý týden. Další kamarád mi řekl, že vypadám depresivně. Stekly mi asi tři slzy. Protože mi vmetla do oči pravdu, a to sice, že žiju pro ostatní a ničím sama sebe. Má pravdu, protože proč.....učím se do noci, abych nezkalama rodiče. Nepláču, aby se ostatní nevyděsili, že mi něco je a abych tím neublížila. Nekřičím, neříkám že mě něco bolí....abych neublížila. Nestěžuju si, abych neublížila. Protože když si to přiznám, obtáhla bych se. Když jsem se dneska o hodině skoro položila na židli a zavřela oči, zkusila jsem na chvíli pustit tu snahu, prostě být. A v tu chvíli jsem měla pocit, že spadnu a už se nezvednu. Tak se radši snažím. :)
Ale nelituju toho, orpavdu ne. Moje (Tvoje) ,,mňm" rozesmálo sedm lidí a pět z nich to začalo dělat taky. Paradox je, že se cítím tak skvěle, protože je mi tak příšerně.....nebo spíš bylo, takhle to bylo. Teď a tady je mi mírně vyčerpaně, ale jsem v klidu, usmívám se a je mi free. Zoufalství vás může naučit, jak ho překonat. Zoufalství vás může bolet, trápit, můžete si přijít nejhůř ve svém životě.....ale nemůže trvat věcně. A nemůže vás potopit....když spadnete, tak musíte najít silu se postavit....a kdyz to dokážete, jste vítěz. Až vás něco příště shodí, zvednete se rychleji. Minulý týden bych vystihla ,,životní paradox", tedy pro mě. Když vás ale někdo zná, tak se můžete usmívat sebelíp a sebe upřímněji, můžete běžet jak nejrychleji umíte, může se vám dařit jako nikdy předtím....ale on pozná, že se něco děje. Jako kamarádka dneska. ,,Co je, Proč na mě koukáš?" ,,Jenom čekám, kdy se tady rozpadneǎ a já tě budu muset posbírat." ,,Proč vole, vždyť jsem okey, usmívám se a jsem šťastná." ,,To je možný a super, ale vypadáš malá a na pokraji sil." tak jsem to radši ignorovala a s ,,mňm" ji v duchu setřela, že ,,jsem na pokraji sil, ale na začátečním.". Protože moje motivace je silnější nezl já. Té kamaradce bylo o hodinu později řečeno, že je nepochopitelné, Proč a pro co vlastně žije. To mně nikdy nikdo neřekl a už by ani nemohl. :') <3 A reason for All that I do, and the reason is You. <3
Kdybyste byly pořád jen veselí a bez starostí, nežili byste a nebo by vás pak položil první malý problém. Trápení nemusí být vždycky 100% špatné, záleží na tom, jak to skončí a jak ho vezmete vy. Jestli se z něj sesypete nebo poučíte. ,,Ale my jsme řekli NE!" :)

Naděje, víra a s nimi my jdem dál

29. ledna 2012 v 22:11 | Marky
Pro oči nevidím, pro nohy necítím chůzi, pro snahu nevnímám...♥ Ale zpívám. Zpívám tak, jakobys tady byla vedle mě a já Ti tím mohla pomoct. ♥ Pořád se stejně upřímně usmívám, nepotřebuju přísahat. x) ♥ Svět je někdy takový......nevím...mňm.....jakoby se zbláznil, jakoby to byl jenom film. ♥ Ale neexistuje bolest, kterou by spánek nepřemohl a podle mě - čas neotupil. ♥ Takže jestli Tě něco bolí, tak je jisté, že to přejde a bude to dobrý...♥♥ :´) Jestli Ti po tváři tečou slzy a Ty si říkáš ,,sakryš proč......nechápu se...proč pláču?" a nebo víš, proč pláčeš, ale nejde to zastavit.....je to zatím. Ten pláč přejde, přemůže Tě buďto klid a úleva nebo spánek...kéžby obojí. ♥ :´) A neboj se....neubližuje mi to, cítím se na pláč teď docela dost...ale neubližuje mi to. ♥ Já totiž věřím. ♥
Věřím Ti, že kdybys potřebovala pomoct, řekneš mi.
Věřím, že když budu v pořádku a ustojím to, Ty také a neberu ohled na to, za jak dlouho.....vytrvám.
Věřím, že si stejně tak jako já dokážeš představit jaké to je, být v bezpečí a prostě šťastná.
Věřím, že se najde něco...nějaký předmět, na který se podíváš...nějaká myšlenka, vtip, vzpomínka, která Ti pomůže.
Věřím, že víš, jak vypadám, když se Tě snažím rozusmívat.....stačí si vybrat jeden z tolika šklebů a ořovin. x)
Věřím, že ikdyž nevím vůbec jak......že to dám. Protože jsem se rozhodla bojovat. Za Tebe, za sebe, za nás.
Věřím na telepatii, to už mi nikdo nerozmluví.
Věřím na anděly, protože jsem našla Tebe.
Věřím na to, že ikdyž jsem ,,chodící dojep*píp*ka", že tenhle článek Tě nedodělá, ale ikdyby to mělo být jen malé. Jen jako když se snažíte rozsvítit a ono to blikne...slabě, krátce, ale blikne. Že i takhle blikne úsměv v srdci...posílám Ti ho celý den a celou noc, co jsem při vědomí. Protože mi to za to stojí. Protože jsi to nejlepší, za co můžu a budu bojovat. ♥ Protože největší boj není vidět....je ve mně. ♥ :´) A já ho beru s úsměvem, já jsem za něj vděčná. ♥ Díky, přeu Ti jen to nejlepší. ♥♥

Dvě pravdy

29. ledna 2012 v 20:26 | Marky
Nejdřív mi došlo, že když se propadáte do tmy a není to spánek...když nemůžete křičet o pomoc, když jste najednou prostě jenom mimo a už se ani nemůžete bát, když s vámi cuknou zážitky. Tak ten, kdo vás z tohohle dostane....to je prostě anděl. ♥♥ To už jsem věděla dávno...ale dneska mi to přišlo jako záchrana života. Já nemusela ani křičet, od Tebe mi stačil jen dotek a bylo všechno lepší. Jakobys mi hodila lano do studny. Jakobys mě z absolutní tmy vytáhla na světlo. ♥♥ Začala jsem zase vnímat, díky! ♥

A pak mi došlo, co všechno za pocity jsem tenhle měsíc a hlavně týden zažila.
,,Musíš si projít peklem, aby ses dostal do nebe." a to myslím pocitově. ♥♥ :´) Už jsem tam. Usmívající se ♥ Zase, díky Tobě! ♥♥


♥ Radost na každém kroku ♥

29. ledna 2012 v 19:54 | Marky
S úsměvem od srdce jde překonat všechno. ♥♥ :´) Usmívající se
Máma přišla za mnou, zrovna si tak dojemně a radostně hraju Lost! na klavír...a prej ,,Nepůjdeš s náma na procházku po Praze?" Jůůůů, to mě přeparkuj...jestli já tohle dám, tak už dám cokoli. A pak se budu muset učit, ale jo...půjdu! A šli jsme.

Cesta tam = prostě pořád dokola ,,mňm", úsměv, táta mi sám od sebe pustil CD OR od písničky Missing persons 1 & 2. :´) Nechce se mi plakat. :´) Celou dobu vděčně a s radostí zpívám. ♥ Dojedeme na místo....na zastávku, o které se mi tak často zdá. Na té, na které mě ve snu zajedete a na které byla taková sranda...x´) ♥
Cesta...celou dobu myslím na Tebe, překvápko. x´D ♥ Vidím Tě všude, jdem po K. ,,hradě" a kamkoli se podívám, mám vzpomínky na Tebe. Protože ,,KAMKOLI SE PODÍVÁM, VŠUDE KOUSEK TEBE MÁM" ♥♥ No, je to v podstatě dojemné a uchcíp, ale já to dneska beru jinak...,,Ale ty vole, musíš to brát tak, že je to to nejhezčí, co tě kdy potkalo. Nebo snad ne?!" argumentuje mi srdce a psychika a já se pak celou dobu jen usmívám. :´) ♥ Usmívající se
Na Václaváku jdeme do obchodu Desigual...miluju to, je to ten nejbarevnější obchod, co si dokážete s oblečky představit, ale je to všechno krásné§ A mám odtamtud famoźní tričko. x) ♥ Dívám se na sebe do zrcadla,...tak takhle skleněný oči jsem ještě neměla. x´D A ,,mňm.....co s tím provedem....asi nebudem brečet, že nééé..." x´D ♥ Takže ikdyž se mi chce plakat radostí, nepláču. Protože mě toho tolik bolí, že bych se asi nezastavila a všechno zkazila. :´) ♥ No a cesta zpět....fotím, raduju se, usmívám se a dívám se na nebe, je tam jen Měsíc a dvě hvězdy. :´) ♥ Usmívající se A všude se mnou jsi Ty. ♥ A pak úžasná věc, ze které jsem se rozesmála na celou ulici plnou turistů......ale můžu si za to sama. xD Představte si, že vidíte, jak někdo za výlohou obchodu s oblečky táhne figurínu za hlavu (pod krkem) pryč.....já se strašně rozesmála, bylo mi jedno, že je to nezdvořilé.....bylo zo ZOŘILÉ! x´) ♥ No a najednou jsem omylem ukázala na tu paní ,co ji táhla....a ona se přímo za výlohou strašně rozesmála, to bylo krásný! x) ♥ Prej ,,Jooooo, můj úsměv a smích zabíraj!!" xD No a normálně jsem sama sebe dojala v obchodě....táta si zkoušel veselou červeno - šedou košili. A já ho viděla a zařvala jsem ,,Tatííííí, tobě je snad dvacet!!" x´) a kolem stáli lidé, z toho jeden chlap a ten se smál nejvíc...všichni výgeb a táta dojatej šťastnej pohled.....x´D ♥ Mě tak strašně moc baví dělat ostatním radost!! x) ♥♥ Přikládám fotky....to noční se stromem,.......tu žeru! x´) ♥ Smějící se S vyplazeným jazykem Úžasný (smrdííím)

Z Desigualu......myslím, že jsem první, co přišel, udělal ,,Chí...mňm...." a vyfotil si popsanou stěnu obchodu. :´) ♥

Nahráli mi.....ale já nejsem happy...já jsem šťastná! :´) ♥♥

Praha...love it! ♥

Moje nejpovedenější...♥♥ Úžasný

Taky tady vidíte ,,zhulence"...? x´D ♥ :´) Já pořád a napořád. ♥

Air force one ♥

29. ledna 2012 v 15:36 | Marky
Není mi vtipně, není mi zničeně, není mi smutno, není mi divně. :´) ♥ Je mi krásně. Ano, blokuju fyzické pocity, ale ne vědomě. Máma viděla moje končetiny a říká ,,A nebolí tě to?" a já ,,Ne....no jo, vidíš, nad tím jsem nepřemejšlela." x) ♥ :D V autě hráli I miss You od Blink...♥ A já si uvědomila, že největší sílu musím najít v sobě. A že když zařvu ,,Nezvládám!", že to není prohra. Jako dneska. Usmívající se Prostě jsem potřebovala pomoct. Trenér mě docela ranil, když jsem se snažila do roztrhání těla vychytat každou přihrávku a on zařve ,,Maky, ale tams měla bejt!!! Ale dobrý. Od včera jsem dostala tolik ran, tolikrát mě něco bolelo, že mě to posunulo. Usmívající se Jednoduše to nevnímám a není to ,,Hmm...budu to blokovat." ale dělá to za mě moje tělo. Vytvořilo mi hradby. Usmívající se Prostě to není ,,nesmím být smutná, nesmím se zhroutit, nesmím Tě a se trápit"....já prostě nejsem! :´) Jsem opravdu šťastná, v životě mi takhle nebylo. ♥♥ :´) Přijdu si jako štít, dneska od toho okamžiku, co jsem vyskočila a pleskla vší silou do míče, abych ho zastavila ještě víc. ♥
Byly to nejpovedenější zápasy od minulého prosince, dala jsem do nich všechno, co jsem mohla ustát. Byly o to lepší, že tentokát jsem nikomu neublížila tím, že bych to neustála. ♥ :´) A netrápí mě ani trochu, že jsem dala jen jeden koš. Protože já měla radost z toho, jak jsem ho dala. Tečka, radost, vděk a víc nic. :´) ♥♥
Nezáleží mi na tom, záleží mi na tom, co mi řekl trenér v šatně. ,,Maky, moc se mi líbilo, jak jsi včera bojovala. Takhle jsem si to představoval." a je mi jedno, že nedávám. Protože mě stačí fakt, že mě tam dneska dal, protože mi věřil. Věřil, že tam půjdu, dám do toho všechno a budu se snažit jak nejvíc umím. Stačilo mi, že někdo konečně poznal můj boj. ♥ And I did it. Myslela jsem teda upřímně, že zešílím. xD Byla jsem pološílená, nemohla jsem, ale musela jsem a hlavně ta psychická drtivá síla ,,NESMÍŠ JI NECHAT, MUSÍŠ JI ZASTAVIT, MUSÍÍÍÍŠ!" mě děsila. Ale někdy zkrátka potřebujete zmlátit nebo podrazit nohy....spadnout, abyste se dokázali postavit. Usmívající se ♥ Slíbila jsem to. A jsem šťastnější víc, než kdybych dala dvacet bodů jako 15.ledna v Pardubicích a nevěděla ani jak.....tohle je pro mě lepší varianta, pro moje svědomí. Usmívající se ♥ Pořád se usmívám, pořád Tě tu mám, vidím, slyším.....a mám v srdci strašnej vděk. ♥♥ :´) Všechno, naproso všechno mi přijde krásný. x) Vidím papír ,,jééé ten je krásně papírovej..xD" nebo cokoli prostě. ♥ Usmívající se x) Mlaskám si tady a mám z toho dětskou radost.......mám radost i z toho, že se na sebe usmívám. Protože to je pro Tebe a na Tebe a hlavně protože moje víra.....Poslední týden jsem se strašně moc bála víry, toho, že věřím v to, když já jsem na zechcíp, že Ty to cítíš. ♥ Bála jsem se o Tebe. Ale opět, už to neblokuju, udělalo to za mě tělo. ♥ PROSTĚ JSEM ŠŤASTNÁ!! ♥ :´) Usmívající se Opravdu moc. ♥♥
Abych byla upřímná, tak jednu bolest teda dost cítím. Ale mám z ní úsměv...je to jako daň za to všechno Je to jako když jsem vděčná za to, že mě bolí loket....protože jsem nemusela žít. :) Právě proto mi teď nevadí, že mám pocit, jako by mě někdo probodal aspoň 5 nožema přímo doprostřed hrudníku. Ale ne do srdce, jupíííí! :´) x) ♥ Smějící se ♥ Já dokážu běžet na plný pecky, dokážu zpívat jak nejlíp umím, idkyž mě to bolí. Dokážu si pustit Hey You, od toho, jak jsem to tu stopla a neubližuje mi to.......strašně moc jsem šťastná a vděčná, tak proč bych měla řešit bolest ?! x´) ♥ Usmívající se Lidi, tenhle týden mě změnil asi nejvíc, co mě kdy něco změnilo. Od včera se usmívám jinak, oběma způsoby...od včera jediné, co dokážu cítit, je RADOST A VDĚK! ♥♥ :´) Proč to všechno...? Protože MY JSME BOREC. A já konkrétně se přirovnám k chemické sloučenině.

Moje složení = 50 % čisté radosti, 50 % nejhezčího a nejupřímnějšího vděku ♥♥ :´) Usmívající se A teď? :D Teď má výgeb, poslouchám ,,Prd*l" ELM od One Republic...x´) B the way jsem si oblíbila, jak je vidno, barevné smajlíky. Právě dneska. :´D ♥ A jdu hrát na ságo a učit se a vůbec......proč tohle píšu?

PROTOŽE STRAŠNĚ MOC CHCI, ABYS VĚDĚLA, ŽE JSEM ŠŤASTNÁ, VDĚČNÁ A V POŘÁDKU...A ŽE TENTOKRÁT OPRAVDU ANI NEMÁM DŮVOD MYSLET NA PLÁČ NEBO UCHCÍP!! ♥♥♥ Mám Tě moc ráda! ♥ :´)

Pro teď a tady

28. ledna 2012 v 10:12 | Marky
Moc jsem toho nenaspala, ale zato jsem toho hodně vyřešila. Já se rozhodla, jak dál. Nebudu psát, jak mi bylo a co se se mnou dělo, teď už to není, tak co. :)
Ráno mě vzbudilo srdce, jako vždy. Pak jsem tady byla asi hodinu sama a brečela a teď jsem se zfetovala Linkin Parkem. ♥ :´) Blokuju svoje myšlenky.....na včerejšek nemyslím ani podvědomě, blokuju něco jiného. Ale TEĎ a TADY se mi to daří skvěle, necítím psychicky nic. ♥ Jenom zpívám s LP a dává mi to pocit jistoty. Pocit, že se z toho dostanu. ♥ :´) A usmívám se. :)
Ano, ráno to byla největší pravda, kterou jsem u té písničky kdy zažila. Ale je to passé, neřeším. :) Teď si JEN zpívám a je mi to free. ♥
Prostě hudba.....drží mě. ♥

Obrazy srdce

27. ledna 2012 v 22:40 | Marky


Obrana proti černé magii

27. ledna 2012 v 20:13 | Marky
Na trénink se těším od rána....prostě protože je to šance dokázat si, že na to mám - běžet na plný pecky. Protože mě to zaměstná. Ale je lepší se asi netěšit......celou dobu jsme střílely a dělaly signály....a trenér na mě celou dobu řval. Měla jsem chuť na něj zařvat taky. Ale on za to nemůže, on neví, jak moc mi dneska nepomohl. Neví, co to pro mě znamená, když zařve ,,Do prdele Maky!!! Ty máš bejt TADY!! Proč tu nejsi?! Už se sakra vzpamatuj!!" a já vduchu ,,Pne trenére....já si myslela, že tu jsem, ale teď si přijdu, jako že už tu nejsem...Jsem tu špatně..." a hysterickej smích.
A brečet se mi chtělo taky pořád, už ne ze sebe. ♥ Ale máme naprosto dokonalý dresy, který teda bohužel ještě nejsou očíslovaný, ale jsou nádherný....♥♥ :) Z toho jsem se usmála. ♥ Jinak se cejtim jako chodící nic střídavě z ohněm. Jeden moment jsem se rozeběhla na plný pecky s výkřikem ,,To teda ne, já to dám pro Tebe!!" a bylo mi strašně uchcíp. Ale mě tak moc píchlo u srdce, že jsem nemohla brečet. Jenom si zařvat ,,NE!!! NEEEEEE, NEEE, TO NEEE!" a střílet, přestože jsem dneska totálně nemohla dostřelit. Před halou jsem se snažila otevřít kufr, ale upadla jsem a kufr se zavřel a máma ,,Máš nějak málo síly, ne?" ,,Jo mami, dneska mi dvakrát vypad mobil z ruky."...a to byl jedinej moment, co jsem se rozbrečela. ♥ Dneska jsem se ani tolik nesnažila......na tréninku. Protože vím, že jsem vyčerpaná a teprve zítra bude potřeba dát do toho všechno. A já to udělám. ♥ ♥ A ani teď nepláču, navenek....mám docela ticho a prázdno. Jenom sedím a koukám do prázdna, v hlavě stále vidím obraz toho, jak letěla....♥♥ Tohle musí zahojit čas.....teď si trochu projdu zvláštními pocity a za nějakou dobu to bude zase okey. Já tomu věřím. Profesorka ne, řekla že čím je člověk starší, tím to vnímá hůř a prožívá víc. Kašlu na to. Kámoš umí potlačit pocity....právě to dokazuju, protože moje psychika přebíjí fyzickou stránku. Chá.......právě se směju. ♥ :D xD

It is better to burn than to fade away...♥♥♥


♥A♥P♥O♥L♥O♥G♥I♥Z♥E♥

27. ledna 2012 v 15:12 | Marky
Je mi vtipně........protože jsem jak hadr. Jako hadr, kterej má strašnou shcízu. Půlka je pořád v šoku a strašně provinilá a brečela by. A půlka je zfetovaná, je jí ukradená bolest, má sílu bojovat a má strašnou radost z toho, že žiješ. ♥♥ :´) Dvě hodiny jsem tady jenom hrála.....složila jsem písničku, i s textem. Líbí se mi, jsou v ní moje pocity. ♥ x) Přijde mi výstižná věta ,,Pro oči nevidím", víc nateklý a bolavý jsem je snad měla jenom jednou v životě. ♥ A cítím, že jsem Ti nebyla nikdy vděčnější už jen protože JSI.....ikdybys byla kdekoli. ♥♥

Jaký to je, rozplakat svou třídní profesorku už jen tím, že se na vás podívá...
Jaký to je, bát se tak strašně moc, že nejste schopni myslet...
Jaký to je, zavřít se na záchody a řvát na sebe jak nejvíc umíte ,,To nebyla ona!!! To bude dobrý, to nebyla ona!!"
Jaký to je, mít pocit, že jste viděli smrt...
Jaký to je, když se chcete pět hodin jenom jedno - zhroutit...
Jaký to je, když nemůžete dýchat...
Jaký to je, když vám vaše mamka přijde malá a bezbranná, když vidíte tu bolest co prožila a jakoby jí čišela z očí...
Jaký to je, když jste někomu strašně vděční...
Jaký to je, když kašlete na všechno a máte jedinou myšlenku ,,Je naživu a relativně v pořádku!!" ♥♥

Jaký to je, když vám někdo řekne, co si o sobě myslíte už dlouho ,,To je ale hrozně sobecký, to nejsi fér...." ♥♥
Jaký to je, když si vyčítáte, že jste se narodili, ale jste tak moc vděční, že tu teď jste...
Jaký to je, když se vás mamka zeptá ,,No řekni mi......mám já lehkej život?"
Jaký to je, když slyšíte povídat si mamku s tetou po telefonu o tom, že vás pošlou k psychiatrovi...a vám to už ani nevadí...
Jaký to je, když si říkáte ,,Já nejsem normální"...
Jak se dá dnešní den vyjádřit? ♥♥ Ne, to opravdu nejde....♥ Slovo ,,DÍKY" mi přijde trapně malé......takové nic proti tomu všemu. ♥
Máma je vtipná...x´) Drhla mi krk, aby mi smyla lihovkový smajlíky, co mi tam dneska nakreslili kámoši. A já ,,Auu...mamí, to fakt bolí..." a ona ,,Ale nebolí....víš co bolí? PRD BOLÍ!!" A výgeb....x´) ♥ A já ,,Tak jo, tak mě nic nebolí." x) ♥ A pak ,,Holka moje...musíme tě před takovýhlema zížitkama chránit....máš moc křehkou psychiku. Musíš si říct ,,Jé cháchá to je hlína, holka letí vzduchem"!!" x´D x/ ♥
,,It´s right to reason it..." chi..x´) ♥
Byla jsi se mnou, když mi bylo smutno. Byla jsi se mnou, když jsem byla veselá. Byla jsi se mnou, když jsem to chtěla vzdát. Byla jsi se mnou, když jsem si myslela, že se zblázním a pukne mi srdce. Byla jsi se mnou.....it gave me scars, it gave me pain....bu You saved me. ♥♥ Byla jsi se mnou....Ty a Secrets. ♥ Co se mnou udělal jeden náraz........vidím svět o 180 stupňů jinak. ♥ Ani akustika, ani klavír...nejhezčí je pro mě pořád ten originál! ♥♥

Zmatený malý dítě

27. ledna 2012 v 6:41 | Marky
Vzbudili ji. ,,já žiju?" jasněže, pořád. Pohled na obzor.....a sakra.....,,nebreč....je tam tma, ale máš pořád světlo v srdci a ona taky...nebój..."
Táta ,,Tak jak ti je, je to lepší?" nesmím zase brečet, nesmím...,,Jo tati." Pohled do zrcadla, čím víc se dívám do svých oči, tím víc černají. Proč? Vypadají takhle zločinci? Jo možná....ale ti nemají svědomí ani druhou polovinu srdce. Aha, už mi to došlo....je to celý z psychiky. Proč se klepu pořád stejně, Proč jsem v zadíku pořád stejně....? Nebudu řešit. Jediný, na čem záleží je, aby byla v pořádku.
Strašně moc jsem chtěla, abys věděla, že mě to už ale nebolí. ♥ ♥ A že Tě Mám ráda a pořád, vždycky se na Tebe dokážu upřímně usmát. Díky!! ♥ přeju Ti krásný den - ať Tě nic nebolí a kdyby mělo, zaspíš to. Pá lidi....čeho se bojím nejvíc? Že mojí přetvářku ve škole někdo odhalí....

Osude....ne*er!!

26. ledna 2012 v 22:07 | Marky
,,To není fér!!!" křičí na mě hlava i srdce....křičím na sebe já. ♥
Okey, osude....když nehodím jako všichni vinu na Tebe, ale na sebe.....proč jsi mě nemohl aspoň zastavit?! Je tak těžký mě prostě stopnout, když něco dělám a dělám to nejlepší, co umím a o čem jsem přesvědčená.....a přitom ubližuju? Je tak těžký mi něco udělat?....děláš to přece bežně. Je tak těžký nechat moje nejbližší už žít?! ♥
Proč zrovna dneska mi můj kluk napíše tohle.... ,,....ne v pohodě, protože jsem si vždycky myslel, že hodně vydržim...Možná se ale pletu.Zítra opravdu nepůjdu.Kvůli tobě, ale snad to tak i bude lepší.Jednou snad můžu vynechat.A měla bys vědět, že se o tebe taky bojim.Vždycky když...tě..držim, přijdeš mi hrozně malá a bezbranná. Taky mám strach, že se ti něco stane.A MÁŠ do toho co mluvit.Myslím, že opravdu.A jsem rád, že jsi mi to řekla."....napsal mi, co všechno si zase udělal a že jde zítra na trénink.....řekla jsem mu pravdu. ♥
Proč se opravdu cítím malá, bezbranná ale nejhůř - bezmocná....? ♥ ♥ Proč neumím pomáhat, aniž bych ublížila? ♥ Proč už mě ani to slovo ,,PROČ" nerozesmívá jako celé čtyři roky? ♥ Když někomu řeknete, že ho máte rádi a myslíte to strašně moc upřímně.....a on vám to oplatí....a vám naskočí ,,víc než si myslíš..." je to vystiženo ve větě ,,Dala bych za Tebe život!" ? ♥ není to příliš všední vyjádření toho, jak se cítíte? ♥

Moje všebarevné srdce ♥

26. ledna 2012 v 20:20 | Marky
Je to ono, s kým mluvím a přesvědčuju ho ,,Noták....prosímtě, pššš...klídek.." ♥
Je to ono, které mě tak moc bere......od včera mi přijde, jako by na mě ,,mluvil" brácha tímhle způsobem....od mého včerejšího pláče. ♥
Je to ono, které mě dostalo na kolena, které mě rozplakalo. ♥
Je to ono, které mě drží ,,Řekla jsi, abych bylo silné, tak jsem" x´) ♥
Je to ono, které mě trochu děsí...
...ale které mě dojímá právě tou svou strašnou silou. ,,Poslouchej, vyřiď Jí, že takhle moc biju pro Ni." ♥

Nejvýstižnější právě dnes a včera ,,MY HEART IS A STEREO, IT BEATS FOR YOU, SO LISTEN CLOSE...&.....TURN ME UP WHEN YOU FEEL LOW" ♥ :´) Doufám, že ta síla není úměrná tomu, jak moc ses cítila ,,low". x´) ♥

Co bylo dneska první, kromě dopisu a mého trika, co bylo všebarevné? See......naučila jsi mě radovat se z něčeho, co ostatní ani nevidí. :´) ♥

Diagnóza: life in colour = good life ♥♥♥

....to je mi ale vtipná náhodička...x´D ♥

No a teď....prostě obrana proti černé magii...fotkama. x´) x´D ♥♥ Díky! ♥


Já ninja x´D

26. ledna 2012 v 3:06 | Marky
Škoda že je noc....Mám chuť se smát....sama sobě. x´D ♥
Přijde mi vtipný říct si v 1:22 ráno ,,Jdu psát dopis" a nemít na co.....Tak jsem se vydala na cestu. :D Dvanáct minut mi trvalo sejít cca 19 schodů dolů bez jediného zvuku (Mám zkušenost, a tak jsem si vzala měkké ponožky). Dole jsem o 20cm odsunula bez zvuku židli k počítači a pak otevřela šuplík....abych zjistila, co jsem čekala - balík s papíry ještě není ani načatý a trhat ho by byla moje smrt. :P = první vnitřní výgeb. ♥
V knihovně jsem našla mámin mobil na svícení a pak neslyšně mezi knihami vytáhla popsaný blok. Huraaaaaá! x´D cesta nahoru - dve křupnutí v kostech, ale mamka se nevzbudila, já ztrácela rovnováhu.....ale srdce naprosto v klidu. Jinak by se to nedalo. :P celkový čas noční papírové mise je tedy 21 minut. A je tu další hlína ninja úkol - čím budu psát, navíc chci psát barevně. x´) ♥
určitě všichni znáte hru Mikádo, přesně tímhle stylem jsem vyndala naprosto celý obsah penálu s vědomím, že se jednou nezvládnu ovládat v klepavce a je po všem. :D Ale dobrý, dopis víceméně napsaný, ale na kreslení si netroufám, bylo by to ošklivý a taky moc hlasitý. :') ♥ otáčet neslyšně papíry, abych se dostala k volnému listu je ostatně také hlína. xD Je mi vtipně, protože se snažím nesmát se. x´D zároveň je hlína hodinu v kuse klečet.....ehm, na nohy kašlu tady jde o to, že nemám žádnou stabilitu. Ano, mohla jsem sedět na židli, ale posadit se na ni bez zvuku by mi trvalo dalších deset minut. :D
Lidi já se nezbláznila....já jsem jenom strašně vděčná a udělala bych cokoli pro to, abych to dala najevo, kdyz mě jednou za čas napadne jak. x´) ♥ ♥ Jsem happy, cítím se jako ninja po jízdě na Certifuze a strašně moc mě důvod proč to dělám dojímá.....:') ♥ A já doufám, že můj důvod necítí bolest, protože se mu zdá krásný sen! ♥ Díky a rovnou přeju krásný den, ten můj začal s úsměvem. ♥ ♥
Ninja Marky x´D ♥ :')

Rozsypu se, ale nebojím

25. ledna 2012 v 20:08 | Marky
Dnešní den = srdce v zadíku a klepavka o sto šest.
Dnešní den = ,,omdlím za pět, čtyři.....NEEEEEEEEE!!"
Dnešní den = otázka sama sobě ,,ustojíš to?"
Dnešní den = smích
Dnešní den = pláč
Dnešní den = strašnej vděk ♥♥
Dnešní den = obavy o druhé
Dnešní den = proč mi sakra všichni říkáte ,,dávej na sebe pozor..."
Dnešní den = všude slyším ,,nejsi v pořádku"
Dnešní den = řve mi v hlavě ,,IIIII WWIIIIIIL FIIIIIGHT TIIIIL THEEEE EEEEEND!!!"
Dnešní den = šířím úsměv
Dnešní den = ,,Sakra to nesmíš!!"
Dnešní den = nic není nemožné
Dnešní den = juuuuuupííííííí

Nepamatuju se na větší klepavku způsobenou psychikou a na bližší pocit kolapsu. ♥ Nepamatuju se, že bych měla strašnou chuť dělat všechno naplno, jako by to mělo být naposledy. Nepamatuju pocit větší blízkosti. :´) ♥♥ Nepamatuju takový zájem profesorů, jestli jsem okey. Já se nevzdáááááááám! :D x´) ♥♥


Nejlepší vynález ♥♥

24. ledna 2012 v 19:24 | Marky
Při zpívání mi kámoška řekla, že ,,Hudba je nejlepší vynález." ♥♥...

Tenhle song pouštím teď denně...dneska jsem při něm vylezla na lavici a stála a koukala z okna......a bylo mi jasný, že mě prostě slyšíš. ♥♥
Dávno známá, dávno moje oblíbená......a není to tak dávno, co jsem dneska byla dojatá, ale už jsem zase. ♥
Miluju hudbu!! Ách......bože to je krásný! x´) ♥ Jestli mě něco vždycky spolehlivě dostane, tak je to klavír. ♥♥
♥ I´m not afriad ♥
Další věc, v čem jsem po tátovi...miluju letadla a létání. x) ♥