Září 2011

Without You?

30. září 2011 v 23:36 | Marky
Cháchá.....dneska mě nakazila kamrádka jednou výstižnou písničkou......a celý večer to sjíždím dokola. x´) Už vidím, jak na to o víkendu budu jezdit i běhat zase....x´) ♥ :´) So, mějte se hezky, dobrou noc...tedy jak se to vezme. Spát nejdu. xD Mám práci a pak něco, co už týden odkládám kvůli své blbosti, tj. vždycky usnu. :/

Pá v neděli ♥ x ♥

Je to hezký text, vcelku výstižný, ale neplatí to, to WITHOUT You.....♥ :´) ♥

PAZH

30. září 2011 v 21:14 | Marky
All this time we were waiting for each other. All this time I......I.....was waiting for You. ♥ We got all these words can´t waste them on another. So I´m straight in a straight line running back to You......!
In my mind, that´s true. ♥

Čekám slovo, uslyším ho.
Čekám pohled, uvidím.
Čekám všechno, co se stane,
předvídám? Ne....
tomu se říká přátelství!

(ne)čekám Tvoje pochopení,
které vzápětí dostávám.
Ať už vše čekám, pochybné není,
že jsem tak ráda, že Tě mám. ♥♥♥

Vím, že nemůžeš odepsat, je to nefér a zrada (ano, jsem Ťaman, správně :´) ♥). Ale asi mám zase teplotu z toho všeho. Nemůžu říct, že za tohle nemůžu. Asi ano, ale básničky byly vždycky moje vyjádření, případně útěk. ♥ Vím na co by ses asi zeptala, proto Tě ujišťuji: Nepláču, nejsem zechcíp a ani smutná. Je to tady víc, jsem vděčná. ♥ :´) A protože na mě dole čeká někdo fakt neodolatelný, utíkám za ním....můj milovaný koš plný prádla! x´D x´) ♥♥


,,Gets better"

29. září 2011 v 21:51 | Marky
Dneska dopoledne málem zechcíp smíchy, díky spolužkům - kámošům a jedné profesorce. x´D x) Pak úža sbor a osobák v běhu na 14km. :) Nejhezčí ale bylo, že celý den bylo na nebi nespočet křížů....tolikrát jsem skřížila ruce k nebi.....♥♥♥ Nespočet krásných křížů důvěry, vymalovaných světu na očích. ♥ Od rána na vše říkám ,,To je hezký." x´) ♥ Nemůžu se toho zbavit. A to platí i pro tuhle písničku, chytla mě. :´) ♥♥

Poslouchejte, zpívá se tam ,,....gets better!" x´) ♥♥ It´s true, I hope. ♥ Jinak...jsem nevěděla, že to zpívá chlap. xD ♥ Ale je to hezký...chichí...:´)

Pohyb

28. září 2011 v 21:00 | Marky
Dnešek nedopal tak hrozně, jak jsem si myslela. Pomohlo tomu, že jsem dnes poprvé v klidu a podruhé jedla. xD Nejdřív od půl deváté do dvanácti - prohlídka letiště. To bylo.....prohlídka skvělá, krásná, koukat na vzlety a přílety super. Dotazy kamarádek, proč tu ještě jsem, už byly horší a občasné ujetí myšlenek na tu ironii, že jsem na letišti.....Horší. Pak od půl jedné do čtyř jízda na kole s rodiči......rozplakalo mě to. Jednak vzpomínky a pak taky, když mě prostě vzala písnička, kterou jsem celou cestu poslouchala.
Dál jsme přijeli, tady nešla elektřina, ani voda, ale táta vylezl an střechu, vypáčil okno, my se dostali dovnitř. Měla jsem atletiku, hodinu a půl a teď hodinu a půl basket. Teď jdu na úkoly. Nejlepší obrana je se zaměstnat. Dneska se daří. ♥

,,Mám radost, že se usmíváš"

27. září 2011 v 22:59 | Marky
Babička mi dneska pomohla.....:) Nejdřív jsme si povídaly, o víkendu. Asi půl hodiny. Pak mi na konci, když jsme se loučily, řekla ,,Mám z tebe radost, že se zas usmíváš.". Taky říkala, že nemá cenu se trápit dopředu. To je pravda,....ale hůř se to dělá. Proč zrovna letiště?! Zítra mám jít s rodinou a partou na oslavu narozek strejdy - prohlídku letiště.....bože.....xxx

No další výzva...mám pocit, že se to stále stupňuje. Asi je to dobře, jinak bych shnila na levelu sebeovládání mínus nebo nula. Tak moc promiň, babi, ale já už se dneska asi moc usmívat nebudu...rozhodně mi teď úsměvně není.
Oprášila jsem starý playlist a poslouchám...♥x♥ Ale jako vždy....,,Dám to, T. Díky!" ♥♥♥ Protože musím...


3,2,1....♥

25. září 2011 v 20:42 | Marky
Co mi stačilo ke štěstí....
3 dny
2 noci
1 slovo.....které stále nedoznívá. ,,Díky" :´) ♥

Několik postřehů, nových zjištění a neskutečného ,,údivu". x) Ufík. ♥ Co psát, jak se jen naučit ,,překliknout" zpět do reality? Když chcete vyjádřit, že něco cítíte opravdu moc, ja kto řeknete? Například ,,Jsem šťastná.".....to byste řekli asi ,,Jsem tak šťastná, že už to víc nejde." Ale co když mám problém.....nemůžu to takhle říct. Já jsem totiž tak vděčná......a vždycky to jde a je víc. ♥ :´) Proč lidé vymysleli slova...to jim nestačily pohledy? Ťamani jedni...x´) ♥


Myslím, že tohle to vše nejlíp vystihuje....♥ Slova, která mě při pohledu na to napadnou.....moc jich není, ael těch pocitů je nesčíselně...... ,,Díky, vděk, důvěra, pravda, život, síla, boj, důvod, motivace..." ♥

Nemám teď víc slov, tak se nedekompenzujte....prostě mě právě dohonil sliz. x´) ♥

Can´t stop

20. září 2011 v 19:18 | Marky
Hahá! xD Nevím proč a nevím přesně čemu, ale už třetí den se směju jak vyvoraný oř. :´D ♥ Denšek teda totální uchcíp. Usínám o hodinách a pak přijdou takové hlášky spolužáků i profesorů.....xD Nemůžu se přestat usmívat, smát, natož zklidnit. I učitel mi na saxofonu říkal, jestli neomdlím, že se mi strašně třese tón. Běh mě moc nezklidnil...ale aspoň jsem se na chvíli přestala smát. x) Nemůžu smíchy skoro dýchat a když se zrovna nesměju, dodýchnout nemůžu stejně. Příjemné to fakt není, ale ta radost mi to všechno přebíjí. :´) ♥ DÍKY! x´)

Nemůžu se zastavit, ikdyž sedím, třesu se. A z toho plyne další výgeb....chjo.....xD CHÁCHÁ......CHICHI.....XD :D x´) ♥♥

Tohle jsem fotila na chatě o prázkách.....prostě to tak vyšlo - marmeláda. xD


,,Divně..."

17. září 2011 v 14:50 | Marky
9:30 - 12hoidn......basket. Střelba. Vejdu a kámoška, která mě překvapila už jen tím, že tam byla, se ptá:
,,Co se stalo..?"
popotáhnu, setřu slzy a odpovím jednoduše ,,Secrets v autě...."
...ale tím to nekončí:
,,Jak se máš?" - ,,Divně..."
Basket dobrý, teď jsem domalovala obrázek motorkáře, líbí se mi...taky bych nejradši ujela. Ale jinam, než ujíždět za chvilku budu...Asi zas potřebuju jít běhat.
Jak to....nevím. Svítí to samé slunce, co vždycky. To, na které se obvykle usmívám. Tak proč se dneska usmívám a je mi přitom do pláče? x♥x♥x....

Další holka povídá ,,,Nějak mám pocit, že tenhle den bude blbej...."

Není blbej, to já jsem blbá. Moje nálada je....chce se mi plakat. Ale nedělám to. Po tréninku jsem se prošla z basketu na Jenerálku, zpívajíc Secrets, a taky jsem nebrečela. Měla bych se těšit, že po 6ti měsících uvidím svoje příbuzné....ale...ani se tam netěším. Snad mě ti malí zabaví....třeba hrou na schovku. xD :/....

Tak......live a good, good life. Aspoň Ty. ♥♥♥ Já též, ale dneska trochu divně.......DÍKY...♥♥ Doufám, že Tě nic nebolí ani netrápí.....pá...♥


Run and dance

15. září 2011 v 20:00 | Marky
Tak dneska typické schéma každého dne. Dopolední uchcípávání až usínání, polední záchvaty smíchu ve škole, odpolední běh a nakonec večerní poslouchání. Celý den se těším, až půjdu běhat. x)
No a od bráchy mě chytla tahle melodie.... x)

Nic výstižného na tom není, ale je to veselé a dobře se mi na to tancuje. :) ♥


Zpívám

14. září 2011 v 21:29 | Marky
Od kamarádky z basketu znám dvě písničky, co se mi docela líběj....Simple plan. Teď jsem si na ně prostě vzpomněla. Dnešek bez slz......dobře já! x) Smrdim....:´) ♥


Vypnout

13. září 2011 v 21:05 | Marky
Právě se snažím odreagovat....a daří se. :) Poslechněte...něříkám, že se vám to bude všem líbit. Ale takhle navečer je to myslím hezké. Právě to hraju na saxofon a budem nahrávat CD......se těším. x) ♥ Vypnout.....zapomenout.....největší úkoly. ♥


We must go on

12. září 2011 v 21:21 | Marky
Mám prázdno, jenom si zpívám Show must go on a nechávám ten strašný požár ve mně, ať mě třeba spálí. Já tomu nevěřím. ♥♥♥----♥♥♥----♥♥♥
Není mi nijak, nedělám nic, nemyslím si nic, nekoukám na nic, ale stále věřím, že tohle není možné.

Výstižné...
Empty spaces - what are we living for?
Abandoned places - I guess we know the score
On and on does anybody know what we are looking for?

Another hero another mindless crime
Behind the curtain in the pantomime
Hold the line, does anybody want to take it anymore?

The show must go on
The show must go on
Inside my heart is breaking
My make-up may be flaking
But my smile still stays on

Whatever happens I'll leave it all to chance
Another heartache another failed romance
On and on
Does anybody know what we are living for?
I guess I'm learning
I must be warmer now
I'll soon be turning round the corner now
Outside the dawn is breaking
But inside in the dark I'm aching to be free

The show must go on
The show must go on - yeah
Ooh inside my heart is breaking
My make-up may be flaking
But my smile still stays on
Yeah oh oh oh

My soul is painted like the wings of butterflies
Fairy tales of yesterday will grow but never die
I can fly - my friends

The show must go on - yeah
The show must go on
I'll face it with a grin
I'm never giving in
On with the show

I'll top the bill
I'll overkill
I have to find the will to carry on
On with the
On with the show

The show must go on ...


10 years ago

11. září 2011 v 19:29 | Marky
Před deseti lety už bylo dávno mnoho mrtvých lidí.....mnoho pracovníků WTC, mnoho náhodných chodců, ale i mnoho hasičů, kteří ,,zemřeli dobrovolně". Pamatuju si, že před deseti lety ve tři hodiny jsem byla s mámou na své první hodině moderní gymnastiky. A i jako pískle jsem se houpala na kruzích, když mámě přišla sms od tety o tom, co se stalo v NYC.
Letos jsem tam byla, na místě, kde nyní stojí jakési upomínkové kašny, na místě zvaném Ground Zero. Protože všechno, co zbylo, je jen nulté patro a děsivá památka. Navštívila jsem jakousi trvalou výstavu, na které byly fotografie všech obětí, na stěnách sloupů citáty a poslední věty cestujících a svědků. Videa, obrázky, fotky...jména. Jména těch, kteří už se domů nevrátili, které jsme (teda alespoň já rozhodně) většinou neznali, natož osobně. Ale na které bychom neměli zapomenout. Zapomenout na to, čeho je schopná lidská zvrhlost. Víra. Víra je největší zabiják. Jakkoli mají muslimové právo na svou víru, nemají právo nám ji vnucovat a už vůbec ne kvůli ní zabíjet. Jenom protože jsme ,,jiní". Strašně nefér. To jsou dvě slova, která mě při myšlence na 11.září 2011 napadnou.
Naštěstí nejsem američan, ani jsem u toho tehdy nebyla. Ale jsem taky člověk a taky se mě to týká. Říkejte si co chcete, terorismus je největší hnus!!!
Dneska jsem uběhla 12km v kuse, měla jsem se vážně fajn. Ale přijdu si provinile. A proto tehle článek.....je něco jako pocta všem, kdo to tehdy nepřežili i těm, kteří pomáháli a přežili.

Jak může někdo zabít tolik lidí a zničit něco tak monumentálního.....


Malování pravdy

6. září 2011 v 0:01 | Marky

Moje malá - velká pravda

4. září 2011 v 22:57 | Marky
,,Řekni mi cokoliv a já Ti poděkuji. Neříkej mi nic a já Ti poděkuji dvakrát tolik, i za pochopení beze slov..."

Je šupel pocit, když vás napadne, jak se vyjádřit....aspoň někdy. x´) <3 :´)
ĚKUJI I !!!! <3 <3 <3

Pořád špatně

4. září 2011 v 20:12 | Marky
Snažím se v oceánu najít rybu,
snažím se odhalit svojí chybu.
Co tentokrát k správnosti nestačilo?
Co její obavy způsobilo?
Proč mi to stále působí slzy?
Dál musim tajit, že mě to mrzí.
Proč nevidí mojí měsíční snahu,
když samou přetvářkou padám ze svahu?
Čeho se bojí, vždyť mě to stojí,
snahu a sílu za obojí...
Bez energie, ale v boji stále,
pokračuji, snažím se dál a dále.
Proč už mi nevěří, to jí se týká,
že její slova jsou pro mě jak dýka...
Za snahu neúspěch, lituje, mlží,
ale já a mé srdce se nevzdává, drží...

do hájíčku....xxx♥x♥xxx

Doing my best

4. září 2011 v 18:18 | Marky
Here I am, coming from tournament full of fun with my team, sadness even with hapiness. :) I was looking forward on today, this time. Why? I can do my best and my favourite....run! Here I go, wish You beautiful evening.
Bye! :´) ♥ Love running!!! ♥

Hádejte podruhé

2. září 2011 v 21:28 | Marky
Hádáte....uhádnete...ale nepochopíte. ♥

Hádejte, co to je, když...
...za jeden den překonáte strach nejméně třikrát. Necháte si na nohu vlézt pavouka, pustíte si emotivní písničku a rozeběhnete se ,,sami" v noci do sadu
...uděláte něco, čemu jste se snažili předejít, ale zvládnete to. Sednete si v poli a tmě na trávu, lehnete do hlíny a zvládnete vstát.
...máte tak dobrý den, že začnete nenávidět slovo dobrý. Protože to nestačí.
...zařvete v devět večer něco z plných plic, co slyší sotva lidé ve vesnici, natož kdosi v autě na silnici. Protože stejně víte, že to slyšel.
...najednou zapomenete myslet normálně a nevíte, jak si vůbec zout boty. Protože jste sotva došli domů.
...máte pocit, že jste si s někým, koho znáte sotva rok a čtvrt, (nikdy) nemohli být cizí. Protože nikdo vám podobnější na světě neexistuje.
...zapomenete dýchat. Protože i to vám v tu chvíli připadá zbytečné a příliš normální.

..............už nevíte co napsat. Tomu se říká....

RADOST Z PŘÁTELSTVÍ!!! ♥ ♥ ♥ NEJSOU TO JEN SLOVA! ANI RADOST ANI PŘÁTELSTVÍ TO VYSTIHNOUT NEMŮŽE. ♥ . ♥ . ♥ .