Květen 2011

Never be the same a další

30. května 2011 v 22:01 | Marky |  Pocity
Chjo....tak se omlouvám, zas to na mě přišlo....nálada na ,,kéžby pohled".....,,kéžby tehdy".......a co poslouchám kormě klasiky Secrets atd.? Tuhle

Ten refrén je hrozně výstižný, jinak ne. ,,Strašně jsme se obě změnily, ale náš smích je pořád stejný." ♥ I´ll never be the same, if we ever meet again.....

A pak další obrovskou pravdu....textem....a i ta melodie mě dojímá. Ale je to pravda....přečtěte si text a pochopíte.....jen text, zbytek se pochopit nedá. ♥

Pohádky z mnoha pohledů

30. května 2011 v 19:41 | Marky |  Články
Pro mě je pohádka jedno místo, o kterém jsem si dříve myslela, že je to velká díra. x´) To když jsem o něm slyšela poprvé, někdy o prázdninách snad nebo ještě před nimi. To místo je tak krásné a neuvěřitelné, zrovna jako pohádka. ♥

Dále pohádka.....dneska jsme byli se školou na filmu Nickyho rodina.......nejen já a moje třídní jsme ho probrečely. Ten pán je tak obdivuhodný........takový čin, kterým změnil mnoho životů. To je to. Životů. Bez něj by ty životy nepokračovaly. Bez něj by tu nebylo spousta lidí. A on a jeho příběh...to mi připomíná pohádku. Se šťastným, dojemným koncem.

A třetí význam slova pohádka........můj život. Sen nebo pohádka, jedno z toho, ale je to podobné. Tak krásné jako pohádka, akorát, že tato pohádka ještě nemá svůj konec. Můžu jen hádat, jestli to skončí šťastně nebo ne. Ale ikdyby se stalo něco, čemuž stejně nedokážu uvěřit ani o tom přemýšlet, a skončilo to špatně, stálo mi to za to. Stálo mi za to žít v pohádce. ♥ Nezasloužené, nepochopitelné, ale nepopsatelné a neuvěřitelné.....pouze prožitelné. To se dá totiž jen zažít. Nedá se to zapsat, vyjádřit slovy ani činy. Jen zažít. ♥

Pohádka je ten můj pocit........to opakovaně pokračující DÍKY,....♥

Ani v klidu ani mimo

29. května 2011 v 17:38 | Marky |  Pocity
Četla jsem jeden citát, že člověk naštěstí dokáže zvládnout jen určitý stupeň neštěstí. Všechno, co ho převýší, ho buď nechá lhostejným nebo zničí. Já říkám, že dokážu snést jen určitý stupeň štěstí. Vše, co to převýší mě buď nechá v klidu (na povrchu) nebo se z toho rechcípnu a rozklepu, popřípadě rozpláču.

Teda od včerejška se to střídá. V autě jsem se přetvařovala - klid. Pak příjezd na chatu a už to začlo. Hele, igelitka od datartu s nápisem ,,závazek důvěry".....= pláč. Máma: ,,než vstoupíš, oklep si z bot bahno".......= pláč, protože to bahno bylo z Křesína. ♥ Blbá chata. Pak jsem šla běhat-........musela jsem si dát dvě kola. A to přestože jsem jednou přiomdlela a asi dvakrát spadla. Od té doby....pořád......všechno se spiklo a dojímá mě to. Já štěstím, vzpomínkami, vděkem a dojetím pláču.....a nikdy toho nebudu litovat. Nelituju na těch 24 hodinách ničeho. Chvíli se tvářím jak ve snu....dívám se skleněnýma očima a nevidím, nemluvím. Pak cvak, já se roztřesu. x´) ♥ Jsem šílená, jsem to zas já. :´) Jsem vděčná, TO jsem já! ♥

A teď zase musím předstírat, že jsem normální, v pohodě a neemotivní až za hrob. ( :´) ) Jaké štěstí, že můžu odejít do sadu. ♥ Jaké to celé nezasloužené a nepochopitelné štěstí.....

Díky mě nenaplňuje, díky mě přesáhlo. ♥ :´) So happy I could die. But I don´t want die. I want live here with and for You. Víc než upřímně a víc než vděčně. ♥

Rozpor srdce

26. května 2011 v 22:17 | Marky |  Pocity
Jednou vzhůru, jednou pád
už nevím, jak opět vstát...
Proč když jeden smíchem žije,
druhému smutně srdce bije?

Proč záhadu v smsce
neřekneš mi? Jde to lehce.
Stačí říct mi problém, důvod...
tvého podráždění původ.

Nechápu a nepochopím.
Chce to zvyk a já to strpím.

To chci moc, aby pro oba
nastala konečně šťastná doba....
Vím to, jen si zvyknout musím.
Co teď zbývá? Já to zkusím.

Už zase,......ale.....no chce to jen zvyk. Ale tentokrát se i usmívám. Vyhlídka zítřka mi přebíjí tyto chvíle. :´).....:) Jo....ufík. Usmívám se, nelžu....♥

Bude budoucnost?

24. května 2011 v 18:24 | Marky |  Články
Budoucnost. Nikdy nevíte....
Budoucnost napovídá, že něco BUDE. A hned se nabízí první otázka. Bude něco? Bude ještě něco? Jak můžete vědět, že něco bude? Jakkoli se to zdá samozřejmé, nikdy nemůžete říct s naprostou jistotou, že to bude. Protože osud si nevybírá. Na to se hodí jedna věta...
La sforza del destino (síla osudu)
Zhruba před rokem jsem ji viděla vytetovanou na ruce jednoho týpka, když jsem jela autobusem do Šestky. x)

Jsou věci, které chceme, aby byly. Aby neskončily, pokud možno nikdy. Nikdy.....zvláštní slovo. Ale já se ho nebojím v jednom ohledu použít. :´) ♥ (,,Díky"´:´) ♥...)
O víkendu jsem u rybníka přemýšlela. Budu tady za deset let? Čím budu? Kdo budu? Budu mít stejné přátele a lidi okolo sebe? Bude tam ten rybník vůbec? Co bude za pět vteřin?
A pak, za pět vteřin, se mi ve vzdálenosti asi deseti centimetrů (seděla jsem na schodech těsně u vody) prohnal nebo spíš proplul před očima půlmetrový had. Nevím, který to byl, ale evidentně uměl plavat. A já si řekla.........bude tady ten had ještě někdy?

Jsou věci, kterých se bojíme. Chceme znát pravdu? Opravdu tožíme znát budoucnost? Někdy je lepší nevědět. Ale já osobně si myslím, že tato věta platí jen tady. Jinak je vždycky lepší vědět. Budoucnosti se bojíme, těšíme se na ni, očekáváme ji...ale ať už děláme cokoli z toho, budoucnosti se nevyhneme, pokud tu budeme. Zamotané, že? :) x´) Někdy....tedy velmi často...si nejsem jistá sama sebou. Co budu dělat za pár chvil, zítra? Nikdy nevím, jestli to, že se teď směju znamená, že se budu smát za dvě minuty. Kdo ví, odpoví. Co se stane?

A tak se ptám: BUDE BUDOUCNOST....???
Ptám se, protože na toto téma teď čtu povinnou četbu - scifi. A nutí mě to přemýšlet o typických otázkách života.

Nejsem si jistá budoucností, ale jsem si jistá jak bych chtěla, aby vypadala budoucnost. Tak, aby, až se přehoupne do minulosti, abych jí nikdy nelitovala. Budu (ha, zase to slovo) se o to snažit. To je můj cíl.
Každý den se mě mamka ptá, čím budu. A já nevím. Vím, že má na mysli povolání...ale já nevím ani čím budu ani KÝM budu. To zodpoví budoucnost.
Nevím, co se stane teď.....nebo za půl hodiny, ale vím, co teď udělám. Pro změnu a velký úspěch půjdu běhat. x´) ♥ :´)

Využijte budoucnost pro splnění plánů a snů z minulosti a přítomnosti. Nemáte na to věčnost......infinity

Jen jeden

19. května 2011 v 20:13 | Marky
Tak a dnes je 19. května. Přesně měsíc. Přesně měsíc trvá období ,,nahoru-dolů". Období extrémů. Období, které mě asi nejvíc poznamenalo a změnilo. Ale já bych neměnila. Jenom jeden měsíc......a mě to přijde jako včera a zároveň před pěti lety. Je to vůbec možné? Čas tak rychle zdrhá......ale on asi nic jiného neumí. x) ♥ :) Dneškem to udělalo ,,cvak" a já se po týdnu cítím docela dobře. Až na celý den. Cvaklo to až ve dvě hodiny. Ale cvaklo a je mi fajn....:) Tento měsíc........prostě nemám co dodat.....♥♥♥.....vyberte si jestli radostí nebo smutkem. Dneska pro změnu volím opět radost. :) Vedu nad osudem jedna nula. x´) ♥ A tak vzpomínám.....aby ne....x´) Jo......být tak před měsícem v tuhle dobu.....


Nejdedál?

18. května 2011 v 21:23 | Marky
Mám pocit, že můj život je teď jak v pohádce Fimfárum. Ta část, kdy někdo (nevím už kdo) dojel do Dedáli až do Nejdedáli. Já ještě do Nejdedáli nedojela, ale možná brzo dojedu. Ale tak.......síla momentu je síla momentu......třeba se na to budu dívat zítra jinak. A nejdedál? Blbost...musí jít dál. Jde to. Vzývám osud na souboj. Jen do mě, nevzdám se.
Mějte se hezky...
Já nemít na co vzpomínat, už jsem za Nejdedálí....♥


Sorry, video nejde. Ale jestli chcete vědět, co poslouchám......Laura Jansen - Use somebody....
Do toho ♥

Prázdno

16. května 2011 v 17:19 | Marky
"Kdo tě pokecal?" - "Nikdo, to jsou jen slzy.." (spolužák)
"Vypadáš strašně smutně, děje se něco?" (učitel)
"Na co myslíš?" - "Na nic, nemůžu přemýšlet. Mám prostě prázdno." (kdosi)

Do háje.....do háje....x´( :´( x´(.-......------.......proč.....sakra. Z. promiň, já vím, že jsem ti dnes řekla, že už nebudu brečet...ale když já nemůžu. Celou cestu domů jsem pod slunečními brýlemi probrečela. Promiň mi, jestli můžeš.........Když já nevím. Nevím, co bude, nevím, co mám dělat. Nevím, na co mám. A nevím úplnou pravdu, což mě ničí asi nejvíc. Asi půjdu běhat. Musím něco dělat...nutně.....nebo se tu zblázním. Děkuju ti za to, že i když si myslíš, že mi neumíš poradit, pro mě mělo velký význam už jen to, že jsem ti to mohla jako prvnímu člověku říct. Děkuji, že jsi mě neposlala do háje. Děkuji, že jsi mě poslouchala. Děkuji, že jsi mi dnes neříkala to, co vím, že jsem trapná....když jsem ve škole strachy brečela. Že ses nabídla, že tam se mnou půjdeš, i když jsem to musela zvládnout sama. Děkuju, Z.

Půlrok (a jeden den)

15. května 2011 v 9:19 | Marky
Skoro před půl rokem
jsme ve dvou rychlým krokem
křižovaly po Praze,
vzdorovaly námaze.

Dlouho jsme pak vzpomínaly,
jak jsme v polosadu stály.
Na Karlově mostě,
tak to byl konec prostě...x)

Tím to nekončilo právě,
sezení, ležení v trávě,
a pravda na stromě zvěčněná
už nikdy nebude bez jména.

DAZH jméno její,
proč se všichni tomu smějí?
Protože to neznají,
a tak se jen divně dívají.

Hlavně, že my dvě rozumíme,
co je to DAZ(V)H víme.
Chtěla bych Ti poděkovat,
vděkem nevím, jak se chovat.

Za ten půlrok, za ten rok,
udělaly jsme velký skok.
V chování i v pochopení,
na tohle slov prostých není.

Co však říkám pořád, vždycky?
,,Díky" - význam má nadlidský.
Proto se vyjádřit neumím,
jsem jenom člověk, leč rozumím...

Rozumím slovům bez zvuku,
i když mě vezmeš za ruku.
Rozumím Tvému pohledu,
ale slovy ho popsat nesvedu.

S Tebou si rozumím jako s nikým,
změnila jsi mě, a za to DÍKY. :´)
Za změnu vnímání, chápání,
za pohled, co smutek rozhání.

Víra

14. května 2011 v 13:08 | Marky |  Poezie
Víra pálí, víra bolí,
víra za to vážně stojí.
Víra vítězí a z mojí,
vděčnosti se stává dvojí
.....vděčnost.

Víra zachovává, nutí
hýbat se i bez pohnutí.
Víra v život, víra v Druhou,
víra je mi denní vzpruhou.

Víra v pravdu, víra v správnost,
víra je srdce mého slavnost.

Víra v budoucnost,
víra v upřímnost,
víra v přítele,
víra zemřelé.

Kdo v nic nevěří, nežije.
Víra i strach náš překryje.

Co zbývá než dále věřit?
Nic, jen čekat a čas měřit.

Nejhorší, ačkoli nepravdivě myšlená věta, co jsem kdy mohla pronést, byla ,,Už ti nevěřím....". Lituju toho. Každý den. Ale co tím změním? Čas nevrátím a ani snad nechci. Proto zbývá jen jediné - chyby neopakovat. A já věřím. Věřím v spoustu věcí v minulosti, přítomnosti i budoucnosti. A věřím v Tebe. Věřím Tobě. ♥

Díky za to, že mám proč, čemu a komu věřit. ♥♥♥

Odchod

11. května 2011 v 20:06 | Marky
Každý cizí, kdo mě viděl,
možná se i za mě styděl.
Každý mě pohledem zpražil,
strom ty moje slzy zažil.
Odchodu jsem vzdorovala,
leč na boj s časem jsem moc malá.
Srdce mi tam plakalo,
pár zajíců skákalo.
A já chtěla zůstat ještě,
duši mi svíraly kleště.
Ze sadu se mi nechtělo,
tak moc, že to trochu bolelo.
Jsem i šťastná, tu se skláním,
vzpomínkám se neubráním.
Jsem i vděčná, dojatá,
ze slz je louže stojatá.
Díky stále dál a stále,
velké díky. Zdá se malé.

Přemýšlivá

11. května 2011 v 19:15 | Marky
Z vděčnosti teď tohle skládám,
před domem na trávě stávám.
I lidé okolo se ptají,
co ta holka vlastně tají?
Proč na střeše ve výšce sedí?
Na srdci ruku, na obzor hledí...?
Proč je možno vidět slzy?
Nespadne ta holka brzy?
Jak jim mám však odpovědět,
chce se mi tady jen sedět.
Jak vyřeším záhadu?
Uteču......tam, do sadu.

Pardon, chytla mě přemýšlivá. Ta básnička je pravdivá. Jdu se projít.
Páčko, vrátím se...♥

A důvod?

10. května 2011 v 15:48 | Marky
......bylo vám někdy tak, že jste se naprosto hned rozplakali a nešlo to zastavit...? Že jste se tak moc báli...? Že se vám zhroutily všechny vaše metody sebepřesvědčování o tom, jak se nebojíte budoucnosti? Že jste si nedokázali říct ,,Co bude, bude. A teď nemá cenu se tím trápit."........že to prostě tentokrát nevyšlo? Že jste přemýšleli, jak by vypadal nejen váš život, kdybyste byli jinde......? Jinde.......na škole třeba? Že vás ale zároveň i něco dojalo, ale stejně......měli jste pochyby o důvodu........PROČ vlastně pláčete? A jestli je to radostí nebo smutkem...........sejde na tom teď? Teď, když mám pocit, že ty slzy jsou zmixované? Všechny pocity dohromady..........

......a chudák žabka....musí si zvykat na můj ,,mokrý režim"......x´) x´( :´) :´( ♥...
Směju se přes slzy......jsem blázen....x´) ♥ :´( :´)

Vždyť............já tomu přece věřím. Já věřím tolika věcem a skutečnostem, ač jsou sebeneuvěřitelnější........já věřím JÍ. Tak se omlouvám......sama se nedokážu jednoznačně vyjádřit,.......

Pláč? Ano...
A důvod? Neznámý...
Pocity? Štěstí, strach, důvěra, vnitřní rozpor, dojetí...x´) x´( ♥ :´)


Hallelujah...

8. května 2011 v 11:49 | Marky 007
Tak........x´) :´) Jsem si vyžádala brzký odjezd z chaty......a jde se do sadu! Tedy, až se vzpamatuji......x´) ♥ Určitě totiž znáte ten pocit zkamenění, když čtete něco, co vás zasáhne----------a myslím pozitivně.....:´) Já teď.......nemůžu nic..........jen sedím a poslouchám Hallelujah a snažím se sem psát....ale moc to nejde.....přes otřesy srdce a slz......x´)

Jinak hallelujah! Hallelujah za tento uplynulý rok! Hallelujah za TEBE.....:´)
Včera neuvěřitelný den.............abych ho nějak přežila, musela jsem s bratrem a bratancem sama vyrazit na 15ti kilometrovou túru..........přišli jsme až v půl desátý a vyrazili po půl osmý......ale.......nádhera....ztraceni v polích, kde není NIC......♥....jen my tři, v zádech dojemné Slunce a všude kolem? Zvěř a pole a nekonečná pole podruhé........
A to Slunce.....to samé, co mě možná, pokud bylo hezky, osvěcovalo i minulý rok v tu samou dobu.......a od té doby je to pořád ono......tedy...ne od té doby odjakživa. Ale já teď vnímám čas trochu jinak....x´) :´)

Tento měsíc....chichi x).......asi nejvíc úrazů za měsíc, co se mi kdy stalo.....jak fyzických ,tak psychických. xD :´) Ale já ho přežila a tak jsem zase o kus dál.....:´) A vám všem se opět o něco snižuje šance, že to tak brzy vzdám a opustím vám....x´) Tedy.....pokud se samou radostí a vděkem a tímto vším nezblázním.....:´) x) ♥

A protože je dnes svátek matek, jdu udělat mámě překvapení, než přijede z chaty. :) Pak půjdu do sadu, rozchodím po měsíci nohu bez ortézy a pak asi na hřiště.....♥ :´) JUPÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ! ♥ x´) x) :´)

Hallelujah.......:´) Hallelujah a DÍKY ♥ :´) xxx Marky

Chci si dnešek pamatovat..:´)

7. května 2011 v 11:08 | Marky 007
Píšu sem jen proto, abych věděla, že je to pravda,...že se mi to celé jen nezdá! :´) x´) A také protože si tyto pocity, které dnes mám, chci navždy pamatovat! :´) A budu, to vím jistě.....

Neumím to vyjádřit, stejně jako neumím jednomu človíčkovi vyjádřit svůj vděk....ale snaha je:
Jak se cítím? Skvěle, nepopsatelně, nejlépe jak můžu, bláznivě, neuvěřitelně...
Pocity? Vděk, vděk a zase vděk.....x´) :´)
Počet proplakaných minut? Na venek jen asi čtyřicet...uvnitř radostí stále x´)
Ještě něco? ..........kéž bych uměla ještě něco dodat......umím je DÍKY! :´)


To díky nezmizí! Je stále se mnou, jako TY.....:´)

Mám se krásně a doufám, že nejen já! :´) Páčko.......x´) :´) Jdu prožít jeden z nejneuvěřitelnějších a dojemnějších dní.....:´) Na brzkou shledanou....

Nejvýstižnější text

6. května 2011 v 15:21 | Marky 007
Právě jsem se probudila.......mám nulovou energii. A tak, jako vždy, když se v nemoci probudím, mám náladu na vzpomínání.........a já se neubránila. Vzpomínám na vše..........na mnoho věcí, zážitků, lidí........na primu, na sekundu, na 7.května roku minulého.....na 22.června roku minulého, na všechnu bolest....na všechny slzy i radost. Na překvapení, vděk, smích s přáteli v nemocnici.......na prázdniny, na celý minulý rok......na události tohoto roku.......a nedá se to popsat........ale našla jsem a poslouchám písničku, jejíž text vystihuje přesně mé pocity z mnoha okamžiků tohoto i minulého roku......a vystihuje i přítomnost. Doslovně........:

I´m not a perfect person
There´s many things I wish a didn´t do
But I continue learning
I never meant to do those things to you
And so I have to say before I go
That I just want you to know

I´ve found a reason for me
To change who I used to be
A reason to start over new
And the reason is you

I´m sorry that I hurt you
It´s something I must live with everyday
And all the pain I put you through
I wish that I could take it all away
And be the one who catches all your tears
That´s why I need you to hear
...................................................
I´ve found a reason to show
A side of me you didn´t know
A reason for all that I do
And the reason is you........!

Je to písnička The Reason od skupiny Hoobastank....a netajím se tím, že mě dojímá. :´) x´) Neuvěřitelně moc......
Protože zítra tu nebudu a v neděli nejspíš také ne, chtěla bych tímto popřát své kamarádce nejúžasnější oslavu narozenin, jakou mohla mít. :) Protože ji už do zítra neuvidím a tu oslavu si vybrala sama, snad se jí tam bude líbit! :) :´) Krásné narozeniny, Z., ikdyž ti občas tak trochu nerozumím, jsem moc ráda, že spolu tak dlouho vycházíme...snad budeme i dál! :) Poznala jsem tě jako prvňáka a nikdy by mě nenapadlo, že toho tolik zažijeme a stále spolu.......že se pohádáme jen dvakrát za osm let a ještě navíc kvůli prkotinám.....x) :) A že i po tolika letech se budeme mít snad čemu smát. :´) Tímto ti chci popřát, aby ti život vycházel podle tvých představ, bez větších překážek a starostí a ať jsi zdravá a nezešílíš ze mě...x´) :) Nepíšu život ÚPLNĚ bez starostí, protože starosti mě udržují ve vědomí, že žiju a ne jen sním, idkyž tomu nemůžu uvěřit. :) Chci se ti omluvit, text mluví za mě ,,I´m not a perfect person." a vážně jsem se snažila vaší hetálio - japonské mánii prozumět, ale...to nadšení a zápal, se v knížkách, co jsi mi půjčila, vyčíst nedá.......bohužel. Ale ikdyž jsme v tomhle rozdílné, budu se snažit být i tak co nejlepší přítel. Snažím se tě poslouchat, když mi o tom vyprávíš, protože upřímně........mě by to nezajímalo, kdybych nevěděla, že TY z toho máš radost, momentálně tím žiješ a jsi díky tomu víc šťastná. :) A jsem ti vděčná, že mi ukazuješ nové věci, které bych bez tebe neznala. :) Takže si to dnes, zítra i pozítří s Nasťou užijte a dárek ti předám v pondělí, snad se do té doby vzmátožím. Ale jak s oblibou říkám: ,,Vzpomínky léčí..." a já mám na co vzpomínat......:´) Díky!

Dále.....tento text patřil i tobě Terk a vlastně hlavně tobě, protože je tam tolik pravd.........x´) :´) A ty je chápeš, což je k nezaplacení. :´) Jediné, co bych na tom textu změnila, je věta ,,I wish I could take it all away" protože je tu pár věcí, kterých lituji a vzala bych je zpět. Ale nikdy bych to celé nevzala zpět.......to, co se stalo před rokem (zítra přesně) na Zuzčiny narozky, a co se stalo od té doby.......toho nikdy nebudu litovat, jako celku! Též platí i to, co u Zuzky: ,,I´m not a perfect person." A já to vím. Ale též se ti budu snažit být nejlepším přítelem, jak to dokážu...to ti slíbit můžu! :´) Jsem ti až neuvěřitelně, ale pocítitelně vděčná a to platí od 7.5......platilo, platí a platit vždy bude. Mohla bych ti napsat mnohem víc věcí a pocitů, ale stjeně....už to o mně všechno víš a rozumíš mi.....díky! :´) x´) :´)

Holky moje..........jsem úplně naměkko....x´) :´) Vím, že to, kým jsem, jste nezapříčinily jen vy dvě....ale vy jste pro mě nejdůležitější. :´) Zuzko, ty mě držíš ve škole.....a Terk, ty v čase mimo školu. :´) Ale oběma vám patří má díky! Za všechno, co jste pro mě udělaly......:´) Ať už za osm a půl roku nebo za jeden rok......na tom nesejde. :´)

.....nevím, jak víc vám to slovně vyjádřit.......jak říkám s Terk ,,Chtělo by to pohled"....:´) So, thank you so much.......from all my heart and existence.

Přeju vám krásné slunečné dny a žádnou bolest.
xxx Marky chodící vzpomínající vděčnost x´) :´)


Úleva?

4. května 2011 v 7:34 | Marky 007
Právě mě vzbudila rodina, jinak jsem si jistá, že se nacházím v krásném snu ještě minimálně do odpoledne.....
Zjistila jsem, že když je vám nejhůř a podaří se vám usnout, zdají se vám nejhezčí sny...........přeje te si po probuzení, aby to byla realita. A dnes to i z části realita byla. :´) ♥ A další postřeh je, že nevědomost a slabost ulevují od bolestí. Tedy skoro. Ale je to lepší než být při vědomí.

Jdu opět spát, třeba to přejde. Mějte hezký den, tak hezký jako sen....♥ :)


Prosím už ne....x´(

2. května 2011 v 19:23 | Marky 007
Nesnáším to...nesnáším hádky! x´( :´( Nesnáším ten stálý řev! Ten pláč! Nesnáším tu atmosféru!! Pomoc......x´( :´( xxx......
Kéž byste se nehádali....x´(....kéž by tu bylo aspoň někdy, když jsme spolu ticho......kéž bych neměla opět slzy na tváři....:´( Nemůžu! Já se taky nemůžu pořád tvářit, jakože jsem v nejlepší pohodě a vysmátá! Já to dělala kvůli vám....a vy?! Já respektuji, že emoce se nemají potlačovat, ale aspoň prosím tolik neřvěte! x´(.......Nechci......já už nechci! :´( x´(
Je mi z toho.....asi takhle:
Promiňte za moje příšerné vylejvací články......je to můj útěk...