Listopad 2010

Pro Bohyni xD

23. listopadu 2010 v 21:13 | Marky
Hele, čeho jsem si všimla na Seznamu. xD :) Fakt prča! :D

Boj za zdraví!

23. listopadu 2010 v 20:02 | Marky |  Články
Tak. Za necelý týden se rozhodne o tom, zda půjdu na další operaci nebo ne. A já dělám vše pro to, abych se zlepšila i bez operace. Každyý den cvičím a posiluju s gumou. Dnes to tady provádím už hodinu a pěkně mě z toho ty ručičky bolej. xD Ale za to to stojí.

Chci tím říct, abyste si dávali pozor na své zdraví a byli vděční za to, že jste zdraví. Nemylím tím chřipku nebo něco takového. Ale vděk za to, že nejste fyziky ani psychicky omezeni v životě, v pohybu, ve sportu, v mém milovaném běhu,......prostě v každodenních činnostech.

A když už se u vás takhle jako u mě něco zhatí - nevzdávejte to! Nikdy nevíte, jestli tam byla šance na zlepšení. Totiž chci říct - vždycky je tam nějaká šance na zlepšení. Mně sice řekli před rokem, že už se to nezlepší, a po operaci je to skutečně stejné, ale já tomu prostě nevěřím. Zarytě budu cvičit. Nevzdám to. A když už budu na víc jak na 100= vědět, že už se to cvičením nezlepší, budu cvičit dál. Svaly se hoděj vždycky. xD :)

Tákže lidi - neseďte doma u televizí, počítačů a netvrdněte. Po zbytek svého života byste si to vyčítali. Radši se věnujte věcem, které mají smysl. Učte se, hrajte na nástroj, běhejte, sportujte, posilujte, setkávejte se s kamarády, vyrábějte.........má to cenu. :)

Howgh

Diplom 16

23. listopadu 2010 v 17:46 | Marky |  Diplomy
Tak jsem si po dlouhé době trochu zableskovala v bleskovce a vyhrála tento krásný diplom.....posuďte sami! :) xD

zdroj: blogprovolnechvilky.blog.cz


Jupí

21. listopadu 2010 v 20:15 | Marky
Tákže, jak jste si mohli všimnout, udělala jsem takový menší pokus. Na jednom blogu (http://waylay.blog.cz/) o grafice jsem našla návod na to, jak udělat pohyblivý běžící text. A vyšlo mi to. xD :)

Jupí, aspoń nejsem ÚPLNĚ nemožná, co se týče grafiky a blogu vůbec. :)

Pokus..

21. listopadu 2010 v 20:12
CHA CHA CHA! BE HAPPY! XD!

Grateful....

20. listopadu 2010 v 19:39 | Marky |  Články
Jůůj.....já jsem tak šťastná. Ani nevím proč. Prostě mám chuť se radovat ze života a dělám to víc, než dobře. :) :´) Právě jsem se vrátila z vyhraného zápasu, kde se mi dařilo......ale ta atmosféra týmu před zápasem....to je k nezaplacení. Kvůli tomu se vyplatí prožít narozky v tělocvičně. :´)
   Prostě mi opětovně došlo, jaké mám štěstí. Můžu chodit, můžu běhat, můžu hrát basket, můžu se radovat. Můžu chodit do školy, mít tam své kamarády (a nejen tam), mít úplnou rodinu, hrát na nástroje.........prostě.....co si přát víc? Nevím,....nic si už nepřeji.
   Je to skvělý pocit, co mě teď naplňuje. :´) Ty roky, za které jsem nesmírně vděčná, ty mi nikdo nesebere....ty vzpomínky......zážitky....:´)

Jsem nějaká dojatá, no, ale i to se stává. xD :´)

Hm.......starší a sentimentálnější. xD :´)


Tak sbohem...

11. listopadu 2010 v 19:20 | Marky |  Články
,,Tak sbohem...." to byla poslední věta před odchodem.

Když vám to řekne člověk starší generace, neuvidíte na tom nic divného, neboť takto se lidé dříve loučili. Ale když vám tohle řekne spolužák..........co od toho očekávat? Definitivní sbohem, nebo jen chvilkový vztek, který v něm vzplanul...?

O to těžší je se rozhodnout, když už ani nevíte, zda mu můžete věřit. Pravda.....co byla pravda......kde byla dnes pravda? Na čí straně?

Je to jako když někdo volá pro zábavu o pomoc......udělá to jednou a vy se vyděsíte a běžíte na pomoc. Udělá to však asi tak dvacetkrát minimálně a vy už jednoduše víte, že je to jen hra. Jen falešný poplach. A když jednou pak volá opravdu o pomoc, už ho nic nezachrání......
     Proto podkopával-li si někdo vaši důvěru k němu po  dlouhou dobu, jak mu můžete věřit? Můžete, ale.........jistotu už mít u něj nikdy nebudete.......možná jednou....
A jak pak poznáte, že byla vyslovena pravda nebo že jste stále krmeni lží? Nepoznáte.

Nejsou to obavy, nejsou to strachy.........je to zvědavost. Zvědavost, co bude dál a jestli to byla vážně pravda. A zvědavost, co to ,,sbohem" vlastně znamenalo.......

Musím se nechat překvapit. Ráda bych věřila, ale nesnáším přetvářku a tak popravdě - už nemůžu vždy věřit. Někdy ano, někdy ne. Ještě abych se naučila ty okamžiky od sebe rozeznat.....

tak sbohem......

Žiju

7. listopadu 2010 v 18:59 | Marky |  Články
Tak, konečně mi nespadn net, jakmile se přihlásím na blog, ale jen, když jdu přímo na svůj blog. Takže jsem zaregistrovala jeden komentář, jestli žiju. Ano, žiju! xD :) IKdyž teda ,,zvláštně", tak přece. :) Ze včerejška jsem se dala do kupy a teď se tady plánuju zhulit touhle optimistickou písničkou, aby mi zabránila v odlišné náladě, než je dobrá....:/ :)

Zatím to zabírá, takže má-li někdo stejný problém jako já, nechť si tuhle ,,pecku" pustí. :´) Hlásím se  tedy především proto, abych dala najevo, žiju. :´/ :) :´)

zdarky, tady Marky....