Říjen 2010

Škyt!

31. října 2010 v 11:16 | Marky |  Články
Takže pozor, vážení! Šílenec hlásí zdařilý návrat do rodné země a na dlouho je tedy šance, že se mě zbavíte velmi snížená! xD 
  Bolí mě nohy, ale jsem ráda za to, co jsem všechno během těch skoro tří dnů viděla a zažila. Například jsem si popovídala s paní na letišti, potkala tetu nebo dostala nehorázný výgeb u snídaně. To bylo takhle. Přišel k nám u snídaně pán a řekl: ,,Can I get your room number, please?" jenže neřekl room, ale znělo to jako rum. A odpovědí mu bylo od překvapeného člověka: ,,No! Rum no! Why rum?" prostě se divil, proč po něm ten týpek chce hned po ránu číslo jeho oblíbeného rumu, že pít po ránu se nesluší. A vyjukaný pán se divil, proč mu jako neřekneme číslo našeho pokoje. xD :D :)
   U Kolosea to bylo o nervy. Nejen, že tam byla obrovská fronta, ale hlavně jsem celé tři dny v kuse prokytala a mé rodině to značně lezlo na nervy. To bylo samý ,,Škyt! Pardon......škyt!!!" Mě z toho bolelo břicho a ostatní se prvotně řezali smíchy, ale následovně jim to tak vtipné již nepřišlo. Se nedivím. Proškytala jsem celou výstavu V. Van Gogha a nepřešlo mě to ani v Sixtínské kapli a kostelech. xD To jsem nemohla ani nic říct, ani pozdravit. Vešla jsem do recepce a prej: ,,ŠKYYYT!! Oh, sorry. Škyt!! Hello." Prostě zdvořilý pozdrav. xD :D Hrůůůza! I máma se mě zřekla. Když prý budu škytat, nejsem její dcera a ať se k ní neopovážím přiblížit. :D XD Naštěstí už si ten někdo, kdo mi to zavinil tím, že na mě myslel, dal konečně asi říct. Protože dnes jsem zatím neškytla ani jednou!!! Huuuuustěěěě jáááá!!! :D XD

Takže shrnutí:
Proškytané volno jsem si velmi užila. Nejednou jsem se sice málem rozbrečela, když v italském metru hráli Secrets ♥ !, ale i tak to stálo za to. Jsem ráda, že jsem Češka. To tedy opravdu jo. xD :)
A ted´? Hurá do práce! Učení, vaření, žehlení a cvičení......to mě dnes čeká. Takže zatím nashle a neškytejte!! xD :´)

Už zase vzpomínám......

26. října 2010 v 20:34 | Mačeta |  Články
Ano, bohužel (bohudíkú je to pravda....už uase vzpomínám......:( :´)
Dobré na tom je, že mám na co vzpomínat a že ty vzpomínky jsou jedinečné a nezapomenutelné......ale jsou tak moc působivé, až mi to působí slzy, které mě štípou v očích. Zadržuju jak se dá.........snad nepodlehnu.....
O to těžší je to, že jsem narazila na upravenou verzi již dávno mě známé písničky, kterou taktéž zbožňuji. Ani nejsou nutná slova, ten klavír samotný mě dostává...prostě krása. Krása, nad kterou se mi chce až plakat........:ˇ( :´)




Dojatá...

24. října 2010 v 19:23 | Mačeta :´)
No jo, tak už je to tady zase........už jse mzase dojatá. A to s těmito třemi písněmi:
Secrets od One Republic
All this time od One Republic a
Bleeding love od Leony Lewis......... :ˇ) :´)

Nojo,............ale jsem tak neuvěřitelně šťastná.....co dokážou dva dny.......jeden člověk......a spousta zážitků........:´)

No nic, konec výlevu. Respektive konec výlevu na blog, protože než přejde ta moje dojatost, to ještě potrvá....:´)

A zní mi hlavou zase to jedno slovo.......DÍKY

Woooohoooo!

23. října 2010 v 21:07 | Mačeta |  Články
WOOOOOOHOOOOO!!! :)

Ták, konečně jsem zas doma. Po skvělém dni. Ráno jsem se trochu učila a hlavně cvičila na ságo. Asi ve tři jsem si šla zaběhnout s rodičema (pozor! nechali se taky zlákat!:)) těch našich 8km. A pak od pěti hurá na zápas! Od šesti se hrálo, ale co mě potěšilo úplně nejvíc - kamarádka se přišla kouknout!! :) ♥ Aani jsem to tak pozdě nečekala, komu by se chtělo v sobotu večer sedět skoro dvě hodiny v kuse v tělocvičně? No, každopádně jsem ti, T., nesmírně vděčná, udělala jsi mi VÉÉÉÉLKOUU radost! :) TAky mi napiš, někdy bych tě chtěla vidět při zápase. :) Dík

Takže takový ,,sportovní den", ale nohy ani nic jiného mě nebolí, tedy ze sportu ne. :) A cítím se dvojnásob skvěle, protože teď už jsou vůči T. ,,all my secrets away"......možná to ani nepostřehla......(teda já jsem záhadná....xD)

A dnes, když jsem psala anglický referát o hudbě a nějaké skupině (One Republic, jak jinak!!), objevila jsem od nich novou píseň plnou života. Název má teda nesouhlasný, ale srší z ní energie, takže tady je:

Konečně

16. října 2010 v 12:31 | Mačeta |  Články
Tak. Konečně to trochu přešlo. Už se necítím tak mizerně na dně jako většinu tohoto týdne.
Potřebovala jsem se z toho pořádně vyspat. A dokonce už ani nemám teplotu. Prostě bezva. :)

Takže užívejte víkendu, já prchám na oslavy svých příbuzných, kterých je opravdu mnoho.....

Sice jsem dnes ráno, když jsem vstala málem upadla, protože to v kuchyni vypadalo jak po atentátu teroristů, ale už je to o.k.
Prostě mi kocour sežral snídani, což ani moc nevadí, ale rozcupoval kytku ze stolu po celé kuchyni a já to musel a vyluxovat a vytřít. Sice to byla práce navíc, ale jsem mu za to vlastně vděčná. Konečně jsem mohla řešit nějaký normální všední problém a nemusela jsem se zabývat ničím jiným....

Prchám tedy do podzimní krajiny Kokořínska a vy se mějte fajn. :)

Nešťastná na 200%....

14. října 2010 v 22:20
Všechno špatně. Čím víc věcí se snažím stíhat a dělat, tím víc si kazím vztah s jednou osobou....:´( :´(

Nejsem už schopná vyjádřit, jak mě to mrzí. A ikdyž napíšu ,,promiň" nebo ,,strašně se ti omlouvám" stejně nikdy nepochopí, jak moc mě to zasahuje......

Má právo na zlobu............

...už nevím, co mám dělat. Času je tak málo a lidí i věcí tak moc.......na všem mi záleží.......

Říkám si ,,klid, nebreč, to přežiješ. Bude líp, nemůže to trvat věčně!" jenže stále to nepřichází.....úleva a zlepšení se nedostavují.....
bojím se .

Bojím se, že to nezvládnu. Nechci to zkazit, zničit........

200% zoufalá......

nadávky - snesla bych
zlobu - snesla bych....
ale ten člověk tvrdí, že není naštvaný a to mě ničí 5krát víc.......


udělám-li něco dobrého pro jednoho, ublížím tí m jinému člověku........ach prosím........musí to jít nějak vyřešit.......

Neřeš.....

10. října 2010 v 18:17 | Maky |  Články
Slýchám tu větu často, možná až moc. Je to věta, která mě však vždycky nenechá spát a normálně fungovat. Prostě.........řekne-li vám někdo : ,,......to neřeš...." nemůžete to hodit za hlavu. Tedy ano, můžete, ovšem já nejsem ten šťastlivec, který by to dokázal.

Žádala jsem vysvětlení, leč odpovědí mi bylo: ,,To neřeš."
Svěřila jsem se, že mi to vrtá hlavou, ovšem odpověď byla stejná: ,,Neřeš to, jo?"

Občas bych asi měla hodit věci za hlavu a opravdu je neřešit. Když já to nedokážu.
Nedokážu nehledat odpověď na otázku PROČ. (teď mi to někoho připomnělo....:D)
    Dostanu-li, poté, co jsem se omluvila, odpověď : ,,To neřeš. Teď už je to stejně jedno..........."
Vytáčí mě to. Protože vím,že to prostě jedno není. A neznám důvod, proč to nemám řešit a CO nemám řešit a to mě vytáčí......

Upřímnou gratulaci těm, kteří nejsou jako já.....

Od kamarádů občas slýchám, že jsem byla jiná....že jsem se změnila. Aano, každý se změníme. Ovšem tehdy.....jsem si vše tak nebrala a dokázala jsem to neřešit.............už to nedokážu.

No nic, to je jen takový můj výlev.........štvě mě to. :( :)
Ale konec depky, protože se jdu šrotit chemii, kterou ze srdce nesnáším a tak si to depkou nebudu dělat horší! :D :)

Nashle někdy příště.....někdy příštěěěěě....úúúúúú...někdy příštěěěě. xD :)


Podzim na sto způsobů

10. října 2010 v 17:05 | Maky |  Články
Pro začátek vám sděluji, že tu nehodlám rozebírat krásu a pestrost podzimu, ikdyž podzim JE krásný a barevně pestrý.

Slovo podzim se dá vnímat ze dvou pohledů:
a) sychravo, deště, bláto kam se podíváš a lezavá zima jako předzvěst dalšího ročního období
b) spadané listí všude, kam jen oo dohlédne. Nespočet barev, které vás obklopují a k tomu slunce, kterému dochází dech a přesto dává naději.....

Na podzim je možno dělat spousty věcí. Tak třeba pouštět draka, sportovat, běhat,.........
ovšem výjimkou potvrzující pravidlo, že nic není jednostranné, je tento pátek.
  Pátek, osmého října, čili podzim. Říkám si: Tak fajn, je docela pěkně, slunko svítí a já musím jet na trénink do tělovičny, jaká škoda.......
Ovšem nevyčerpatelná fantazie jednoho člověka mi napověděla. A tak jsem ,,vzala" dvě kamarádky ze školy a vyrazily jsme na zmrzlinu. Ano, na zmrzlinu. Byl to prostý a jednoduchý plán: zmrzlina a pak hřiště. Ovšem právě to udělalo, že tento pátek byl jeden z nejlepších. Hodina strávená s kamarádkami na hřišti na houpačce, se zmrzlinou v ruce a jako zvuková kulisa neustálý smích. Naplnilo mě to energií a už mě ani nenapadlo, abych litovala toho, že je krásně. Prostě - i na podzim se dá jít na zmrzlinu. :)

Ještě je tu jedna věc, kterou nesmím opomenout, ikdyž nesouvisí s tématem. Díky. Díky Z., opět jsi mi ukázala, že jsi kamarádka, které se dá věřit, které si musím nadále vážit a o kterou nechci přijít. Zdaleka nejsem bezchybná a jsem ti opravdu vděčná za to, že mě bereš takovou, jaká jsem. Děkuji ti NEJEN za tento pátek. :)

Ikdyž je mi jasné, že ten typický podzim plný deštivých a lezavých dnů někdy přijít musí, nehodlám se tím trápit dopředu. A i potom, co tohle nastane si můžeme všichni říct: ,,Díkybohu za podzimní deštík. Co by za to dali někde ve vyprahlé africké zemi, kterou většinu roku sužují vedra."

Takže máte na vybranou. Buďto vyhrabte z půdy své staré draky a uhánějte je pouštět někam na louku a nebo vezměte pár kamarádů na zmrzlinu. Uvidíte, že obojí vám udělá radost a nejen vám.  :)

Skvěle!

3. října 2010 v 17:54 | Maky |  Články
Není na světě snad nic hezčího, než když se vám podaří udělat někomu radost.

Každý ten pocit zná. Pocit, že máte šanci udělat milé překvapení někomu blízkému. Máte na to časový limit a ikdyž máte spousty jiných svých povinností, neodoláte.
Nejkrásnější ovšem je, když už to máte hotovo. A můžete si říct: ,,Tak a teď se těš, teď budeš koukat!" ale v dobrém.
A ten člověk přijde, zmožen prací se s povzdechem navrací domů a co nevidí.........že to, na co se celý den netěšil, už někdo udělal za něj. Že už si může bez výčitek svědomí sednout a dát si nohy nahoru. :)

A pak je z toho tak unešen, až ho to dojme.
Tak tohle já považuji za smysluplnou práci. Že se pár hodin dělám s něčím, co má cenu a za výsledek radost někoho blízkého.

No tak  se omlouvám za bezduché plácání o ničem, ale já si tu radost někam vylít musela! :)

BE HAPPY, .............protože život za to stojí! :)

Tak takovouhle mám radost. Podzimní radost. :) :D


,,Uděláme-li někomu radost, naše vlastní radost se tím zdvojnásobí!"