Květen 2010

Vyhlašuju pauzu

24. května 2010 v 16:45 | Marky007 |  Články
Ahoj všichni návštěvníci mého blogu.
Chtěla jsem jen oznámit, že tu tak týden až dva nebudu......nebudu mít ani přístup k internetu, ale ještě nevím, jak to vlastně dopadne. Takže abyste se nedivili, že sem nic nepřibývá. Užívejte nádherných květnových dní, dokud je to možné a držte mi palce. :)

A tady jedna písnička, kterou jsem dnes objevila. Je od mé oblíbené skupiny:
Měte se a za pár dní zase naviděnou, dnes už sem nenapíšu, protože mám akademii.

Nedolatelní

18. května 2010 v 19:51 | Marky007 |  Obrázky a fotky
Tak těmhle chlupáčům jsem prostě neodolala. Medvídek Pů byl, je a vždy bude mou nej kreslenou postavičkou......

  
oso10  oso11  oso12   oso13
oso8oso9

zdroj: hello-kitty-cmuq.blog.cz

Sun was coming.....

16. května 2010 v 20:19 | Marky007 |  Články
Ufffff.
Tak přeně takové by mohlo být motto posledních 4 dní. Dní, kdy jsem každou minutu žila ve strachu o jednu velice blízkou osobu......ale ta se dnes naštěstí ozvala a vyvrátila tak mé nejčernější představy o jejím zdravotním stavu.....
 A navíc se mi dnes vrátilo malé zlobivé sluníčko z Anglie. Poté, co se dva dny neozval, byla máma ,,v nervu" a já, přiznám se, také. Takže je v pořádku zpět a co neuvěřitelnějšího.......přivezl MNĚ krásný originální dárek: velký červený brk na psaní i s inkoustem a třpytivý kamínek. Nemůžu uvěřit tomu, že myslel na svou starší příšernou sestru......
  Další sluníčka ale odjela na doktorský sjezd, rodiče před pár minutami. Samozřejmě, že o ně mám také strach, ale jsou přeci jen dospělí.
 A aby toho nebylo málo, hlídají nás děda s babičkou, která, když nás před rokem také hlídala, málem doplatila na svůj nízký krevní tlak a odvezla ji záchranka. Takže jsem teď opět povýšena na velitelku rodiny, což mimo jiné znamená nedopustit, aby se komukoli cokoli stalo.
  Takže mi držte v mé čtyřdenní misi palce a užívejte bezstarostného života. XD (jaká to ironie...)
 

Krásný svět to na pohled.....

6. května 2010 v 20:20 | Marky007
Čágo-bello šílenci! :D
Asi jsem se zbláznila......
Všechno mi přijde nějaké....jiné, lepší. Barvy barevnější a mraky krásnější. Zrovna teď koukám z okna a co nevidím.......modro fialové mraky na bleděmodré obloze, někde poseté červánky........krása. :) Mám pocit, že konečně žiju. Vážím si každého dne, hodiny, minuty i vteřiny. A nevadí mi čekat, je mi jedno, že když si na zastávce zpívám, všichni na mě koukají jak na idiota. Je mi jedno, že si říkají: ,,Proboha ta holka se zbláznila. Ona je úplně zmoklá, venku leje jak z konve a nevypadá to, že by přestalo.....a ona se tu usmívá. Ne, zubí se na celé kolo, na celou tramvaj." Tak přesně tohle jsem viděla vepsané ve tvářích mnoha občanů, kteří se mnou cestovali tramvají, když venku lilo. Šla jsem na basket a došla jako zmoklá slepice. Ale vůbec mi to nevadilo....naopak! Já se neubránila hlasitému smíchu, při vstupu do tělocvičny jako hadr, který někdo zapomněl vyždímat......
A co mě vážně těší je i fakt, že zítra je ,,Velký den" pro mojí nejlepší kamarádku, která se nazítří stane oslavenkyní. A taky pro mě, protože jí konečně můžu dát beztrestně hodně dárků a ona mi to NEMŮŽE vrátit! :D Lidi já jsem tak šťastná, že asi vybouchu.
No, ale teď se musím zklidnit a jdu cvičit na saxofon a pak udělám nějaké ty úkoly, aby se neřeklo, že se pro samou radost ze života flákám. :)

                                         Tak zatím                 vaše pološílená, životem poznamenaná Markéta